Následující řádky bych rád věnoval opomíjené tvorbě moravského rodáka a významného vídeňského architekta Huberta Gessnera. Narodil se v roce 1871 ve Valašských Kloboukách, byl tedy vrstevníkem zakladatele české moderní architektury Jana Kotěry. S ním se po studiích na brněnské průmyslovce a stavební praxi také sešel v proslulém vídeňském ateliéru prof. Otto Wagnera. Byla to tehdy snad nejprestižnější architektonická škola – Wagner dokázal na stará kolena přejít od historismu k secesi a moderně a vytvořil v rakouské metropoli jedinečná díla. Patří k nim stanice městské dráhy, domy na Linke Wienzeile, objekty spojené se stavbou Donaukanalu nebo areál ústavu choromyslných na Steinhofu, či nadčasová budova Poštovní spořitelny. K jeho žákům a spolupracovníkům patřily kromě výše uvedených rovněž další klíčové postavy vídeňské secese: Josef Hoffmann (rodák z Brtnice), Josef Maria Olbrich (rodák z Opavy), Leopold Bauer (narozený v Krnově), František Krásný, Otto Schönthal, bratři Deiningerové nebo také Slovinec Josip Plečnik.
Gessner ve wagnerovském stylu vytvořil ve Vídni několik staveb, většinou ve spolupráci se svým mladším bratrem Franzem, který rovněž prošel Wagnerovým ateliérem. Patří k nim Dělnický dům ve čtvrti Favoriten, budova úrazové pojišťovny nebo krásná vlastní vila na Höhe Warte s trojicí „bow-window“ oken na hladkém průčelí. Ve dvacátých letech, v éře tzv. Rudé Vídně, se věnoval především sociální výstavbě, k níž patřily tzv. hofy – rozsáhlé objekty s vnitřními dvory a řadou služeb pro své obyvatele (Reumann-Hof a Karl-Seitz-Hof). Výraz těchto staveb je již poznamenán expresionismem. Ve Vídni také Hubert Gessner v roce 1943 umírá.
Obchodní komora v Hradci Králové Tento architekt však zanechal neméně výrazné stopy také na našem území. V rodném městě navrhuje již v roce 1896 ve stylu wagnerovského secesního klasicismu Bratmannovu vilu. Ta se stala spolu s budovou Obchodní komory v Hradci Králové (dnes Pedagogická fakulta), jejíž návrh vypracoval se svým spolužákem Ottokarem Böhmem (rodákem z Heřmanova Městce), první stavbou v tomto stylu na našem území. Významné byly také opavské Gessnerovy práce: Skassikův dům nebo hotel Slezský dvůr, které však byly poničeny během války. V Brně patří k významným stavbám budova bývalé úrazové pojišťovny v ulici Boženy Němcové s průčelím obloženým barevnou keramikou.
Největší realizací Huberta Gessnera je areál Moravského zemského léčebného ústavu císaře Františka Josefa I. (dnes Psychiatrická léčebna), budovaný v letech 1905–1909 v Kroměříži. Architekti se inspirovali obdobně velkoryse řešeným Wagnerovým projektem vídeňského Steinhofu. I zde je v centru umístěn chrám s mohutnou kupolí, dále administrativní objekty a v parku volně stojící léčebné pavilony s jednoduchou secesní dekorací. Tyto pavilonové areály (můžeme k nim přidat také třeba komplex léčebny v Praze-Bohnicích) byly budovány dle nejnovějších lékařských a hygienických požadavků a ostře kontrastovaly se staršími zařízeními tohoto typu. Místnosti byly dobře prosvětleny velkými okny, byly tu prostorné verandy a velká péče byla věnována také parkové úpravě.
Továrna na výrobu rakví Hubert Gessner projektoval také několik industriálních areálů. K nejpůsobivějším patří továrna na výrobu rakví v rakouském Atzgersdorfu (dnes součást vídeňské čtvrti Liesing) s jednoduchým průčelím z šedobílých vápnocementových cihel. Podobný styl i materiál zvolil architekt také pro Odkolkovy mlýny v ulici Ke Klíčovu 1 v PrazeVysočanech, stavěné v téže době (1913–1919). Vysočanský areál je nádhernou ukázkou architektonické moderny, v Praze mu mohou konkurovat jen Hübschmannovy holešovické parní mlýny při Jankovcově ulici.
Bohumil Hübschmann – mimochodem další Wagnerův absolvent – by však měl dnes větší radost než jeho starší kolega Gessner: zatímco holešovické mlýny byly nedávno vzorně rekonstruovány a nově adaptovány pro administrativu, byty a obchody, Odkolkovy mlýny jsou už léta mimo provoz. Část areálu je sice památkově chráněna (bohužel ta méně zajímavá), ale zdá se, že jeho osud je zpečetěn – na místě mlýnů má vyrůst nová zástavba. Komplex tvoří silo, mlýnice, pekárna a administrativní budova. Střízlivé modernistické průčelí je z šedých lícovek, fasáda je členěna lizénami a římsami a zakončena vysokým stupňovitým štítem s kruhovými okny.
Gessner navrhl pro Odkolka ještě další pekárny v Liberci a také ve Vídni na Ottakringu. Jak upozorňuje Lukáš Beran z Výzkumného centra průmyslového dědictví ČVUT, tam si však stavby váží, nedávno ji kvalitně adaptovali na bydlení. To by mohla být inspirace pro pražského majitele bývalé Odkolkovy továrny. Bylo by to jistě atraktivní lofty a současně by byla zachráněna mimořádně cenná stavba jednoho z nejvýznamnějších představitelů moderní evropské architektury.
***
Odkolkovy mlýny jsou už léta mimo provoz, část areálu je sice památkově chráněna, ale zdá se, že jejich osud je zpečetěn
O autorovi| ZDENĚK LUKEŠ, historik a architekt
