Podněstří, převážně ruskojazyčný pás území na levém břehu řeky Dněstr s několika stovkami tisíc obyvatel, se odtrhlo od Moldavska na počátku 90. let v obavách ze sjednocení Moldavska s etnicky a jazykově spřízněným Rumunskem. Podněstří oficiálně žádný stát neuznává, útvar má ale podporu Moskvy.
„Představa, že Podněstří pomůže nějakým způsobem porazit Ukrajinu a nebo napadnout Moldavsko, je úplně lichá, doufám,“ uvedl Plíšek. „Jiná věc je, že ruské struktury tam jsou a můžou třeba připravovat nějaké diverzní akce. To už se asi i stalo a asi i dít bude,“ doplnil.
Podle Kázeckého jsou v Podněstří dvě skupiny vojsk s různým mandátem. První skupina byla na území umístěna v návaznosti na separatistický konflikt na začátku 90. let, v Podněstří jsou na základě platné dohody s Moldavskem. Současná proevropská moldavská vláda podle velvyslance z jejich přítomnosti není nadšená, ale ani ji nezpochybňuje.
Neplatí to však pro druhou část ruských vojáků, kteří jsou do Podněstří umístěni bez jakéhokoli politického mandátu a jedním z jejich hlavních úkolů je hlídání muničního skladu v Kolbasně. Podle odhadů v něm může být 20 000 tun vojenského materiálu, který se tam přesunul v 90. letech ze základen ruských vojsk v Evropě.
„Mužstvo je z velké části v posledních letech verbováno z občanů ruské národnosti pocházejících z Podněstří,“ uvedl Kázecký. Problematické je střídání důstojníků. „Většinově k němu docházelo a do určité míry asi dodnes dochází prostřednictvím kišiněvského letiště. Přiletí v civilním oblečení a pokračují dále do Podněstří,“ poznamenal.
Tajné služby o nich ale často mají informace a několikrát se stalo, že jim neumožnily vstup do země. Nemají totiž možnost volného pohybu přes Ukrajinu. „Čili ta skupina je celkem izolovaná,“ dodal Kázecký.
Podněstří je podle něj politický problém. V moldavské vládě ale zároveň v současnosti není zájem na jeho eskalaci a stejně tomu je u podněsterských separatistů, míní. Odhaduje, že v oblasti nyní pobývá zhruba 250 000 až 300 000 obyvatel. Jde o průmyslovou část Moldavska s jedinou elektrárnou, železárnami a dalšími důležitými továrnami.
Ačkoli je administrativním jazykem v Podněstří výhradně ruština, nelze podle Kázeckého zdaleka říci, že v oblasti žijí jenom Rusové. Podle hrubých odhadů může být třetina Rusů, třetina Moldavanů a třetina Ukrajinců. Není tedy podle velvyslance pravdou, že by všichni Podněsterci podporovali agresi ruského prezidenta Vladimira Putina proti Ukrajině.
