Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Diskuse nad pivem. Sociálních demokratů se bojíme, vždy nás zradí, říká komunista

Česko

  6:04
PRAHA - Tři půllitrové kelímky s pěnovou čepicí se rychle rosí. Vychlazené pivo po několikakilometrové procházce za stálého doprovodu slunečných paprsků uleví unaveným chodidlům. A podpoří upřímnou diskuzi. Neděli s prvním místopředsedou KSČM Petrem Šimůnkem zakončuje reportér serveru Lidovky.cz na pražském Císařském ostrově. Ve společnosti své ženy otevřeně hovoří o případných povolebních spolupracích, sobotním výletu v Krušných horách či rodinných historkách s křečky.

Komunistický místopředseda Šimůnek v hostinci na Císařském ostrově. foto: Robert Sattler, Lidovky.cz

Reportáže serveru Lidovky.cz z předvolební neděle

S Petrem Šimůnkem (předseda Vojtěch Filip si nedělní „společnost“ nepřál – pozn. red.) se scházíme v budově ÚV KSČM krátce po půl deváté ráno. Vítá nás muž v bílé košili s jemným nádechem růžové a červenou kravatou, jejíž odstín se téměř shoduje s rudými třešněmi, které zdobí stranické logo.

Trollení KSČM? Plakáty se Semelovou někdo polepil posledním dopisem Milady Horákové

Vázanky jiné barvy většinou ani nenosí. „Když jsem byl mladší a míval tmavě černé vlasy, tak mi ženské říkávaly, že se ke mně červená hodí. Snažím se jim tak zalíbit,“ komentuje to místopředseda.

Ve své pracovně v pražské ulici Politických vězňů se pohybuje již od brzké sedmé hodiny. Jak posléze prozrazuje nad šálkem černého čaje, je tomu tak proto, aby mohl odpovědět na dopisy a dotazy, na jejichž vyřizování v průběhu programově nabitého týdne nemá dostatek času.

„Prožívám opak než politici, kteří na sebe házejí špínu ve sdělovacích prostředcích. Jako místopředseda mám na starosti řízení stranické práce, tudíž objíždím krajské a okresní výbory, setkávám se s lidmi a komunikuji s nimi,“ líčí dvaapadesátiletý politik. „Obracejí se na mě třeba sociálně slabé rodiny. Občas je stresující procházet si jejich osudy,“ podotýká.

Komunistický místopředseda Petr Šimůnek.
Šimůnek se ženou v hostinci na Císařském ostrově.

Zhruba po třiceti minutách si Šimůnek naposledy loká čaje. Vstává ze svého křesla a obléká si sako, aby zavčasu vyrazil do pražské Libně, kde si s veřejností připomene 45. výročí od ukončení provozu trolejbusů v metropoli. Coby člen Dozorčí rady dopravního podniku se na místo nemůže přesunout jinak nežli hromadnou dopravou.

Na zastávce v Jindřišské ulici jej oslovuje mladý člen KSČM z východočeské Poličky. Straně přeje hodně štěstí do voleb. „Hlas vám dám určitě,” hlásá před odchodem. „Dnes už je to druhé setkání, lidé mě poznávají,” říká pak v tramvaji místopředseda, jenž u pražského dopravního podniku několik let pracoval.

Petr Šimůnek na předváděcí akci dopravního podniku.

Na předváděcí akci v Praze 8 se tak potkává s bývalými kolegy z práce. Zdraví se i s generálním ředitelem společnosti Martinem Gillarem. Po celou dobu přitom vše pečlivě dokumentuje na svůj mobilní telefon a po chvíli již snímky sdílí s příznivci na svém Facebooku i Twitteru.

Z Libně se vyučený elektromechanik přesouvá na magistrát. Během zpáteční cesty do centra se setkává s prvním – a toho dne zároveň posledním – hlasitým negativním projevem. „Blázen v tramvaji,” komentuje jedna z cestujících, zatímco se Šimůnek nechává fotit ve vagóně.

Na radnici tráví druhý nejvýše postavený člen KSČM přibližně hodinu. Věnuje ji studování příchozí pošty a přípravě na čtvrteční mimořádné jednání zastupitelstva hlavního města, na němž se bude řešit budoucnost vnitřního a vnějšího silničního okruhu.

„Když Filip skončí, začnu se připravovat na předsedu“

Vzápětí se odebírá na oběd. V nedaleké, velmi útulné italské restauraci v Platnéřské ulici si dopřává jehněčí kýtu s grilovanou zeleninou a lilkovým pyré. Společnost mu dělá i redaktor serveru Lidovky.cz.

Řeč přijde i na to, zdali by si rodák z Prahy, který v komunistické partaji působí již 35 let, dokázal představit, že by jednou svým stranickým kolegům šéfoval. „Dosud jsem se tou myšlenkou nezabýval. Když ale (Vojtěch) Filip jednoho dne řekne, že končí, začnu se připravovat na předsedu strany.“

Mnohem pravděpodobněji bude muset v nejbližší budoucnosti najít odpověď na jinou otázku související s jeho politickou kariérou. V případě, že v nadcházejících volbách uspěje a pronikne do dolní komory Parlamentu, bude se muset rozhodnout. KSČM totiž neumožňuje svým zástupcům vykonávat zároveň post poslance a místopředsedy, případně krajského radního. „Pokud bych byl zvolen, šel bych do sněmovny,“ říká přesvědčivě s tím, že po letech v jedné funkci by mohl ztratit potřebný impuls k práci.

Kolem druhé hodiny se Šimůnek setkává se svou manželkou. Naplánovali si totiž tradiční odpolední procházku napříč Prahou 6 až k Trojskému zámečku. Z Hradčanské se vydávají podél americké a čínské ambasády Pelléovou ulicí a posléze parkem Stromovka. Po cestě vyprávějí historky o dětech. Vlastní mají dvě, s výchovou dalších dvou patřících jejich příbuzným pomáhali, respektive stále pomáhají. V dubnu příštího roku oba oslaví 30 let společného manželství.

„Tady jsem trávil svá nejlepší léta, když jsem dělal atletiku,” líčí komunista ve Stromovce. Vzpomíná přitom na svou jedinou (bronzovou) medaili z mistrovství Československa, kterou vybojoval ještě coby starší dorostenec v běhu na 400 metrů. S atletikou vrcholově skončil o dva roky později kvůli škole. „Měl jsem dilema, jestli nejít hrát fotbal, protože jsem mohl být v dorostu Sparty a mít velkou šanci dostat se do prvního týmu,” vypráví fanoušek turistiky a železničního modelářství. „Ničeho ale nelituji. Jsem rád za to, co jsem prožil.”

Petr Šimůnek se svou ženou.

Přestávka. Pivo. Po několikakilometrovém špacíru nastává čas odměny v hostinci na Císařském ostrově. Nad půllitrem zlatavého nápoje začnou manželé Šimůnkovi například líčit historky z dob, kdy jejich děti doma chovaly křečky, kteří rafinovaně překonávali bariéry svého obydlí, nebo si pochvalují sobotní den strávený v Krušných horách.

Bez spojenců

Dojde ale i na vážnější, aktuální témata, jako jsou třeba volební očekávání a možné následné spolupráce. „Měl bych radost, kdybychom skončili druzí za hnutím ANO, třeba o půl procenta před ČSSD,” přeje si „pětka“ pražské kandidátky. Komunisté jsou podle jeho slov připraveni jít do vlády. Potenciálních partnerů ale prý příliš nemají. „Strana hledá spojence. Sociálních demokratů, kteří jsou nám nejbližší, se bojíme, vždy nás zradí. S pravicí je spolupráce kvůli rozdílným programům vyloučena a s hnutím ANO, pokud bude s Babišem, také.”

Po dvou pivech se manželé Šimůnkovi zvedají od stolu a pokračují přes Vltavu do Troje. “Když jsme tu byli naposledy, tak jsem nutně potřeboval na malou. A když jsem přemýšlel, kam si zajdu, pronásledovala mě jedna paní, která mě poznala a nutně si se mnou potřebovala povídat,” rozpomene si Šimůnek během návštěvy Trojské zámecké zahrady.

A právě návštěvou barokního areálu nedělní program s komunistickým místopředsedou také končí. Šimůnek se ženou před zoologickou zahradou nasedá do autobusu a odjíždí směr bohnické sídliště, kde bydlí. Večer ho ještě čeká vyřizování korespondence a příprava na pondělní krajský mítink v Ostravě. Tam se vydává brzy ráno.

V neděli jsme finiš předvolební kampaně sledovali ve velké online reportáži.

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...