PRAHA Město Plzeň má bohatou divadelní tradici, jednu z nejstarších v republice – první české představení se zde hrálo už v roce 1818. Dvě divadelní budovy mělo město od roku 1869, kdy bylo postaveno německé divadlo, přičemž první městská scéna vznikla už v roce 1832. Dnešní historická budova Divadla J. K. Tyla (Velké divadlo) byla otevřena v roce 1902 a od roku 1965 funguje Komorní divadlo, které vzniklo přestavbou kina, přičemž provoz v tzv. Malém divadle (někdejším německém) byl ukončen o rok později.
Provizorium bezmála na půl století Komorní přestalo vyhovovat už před léty a dnes po čtyřiačtyřiceti letech je evidentní, že rekonstrukce by byla drahá a neefektivní. „Komorní bylo od začátku myšleno jako provizorium. Už od poloviny 90. let, kdy byla divadla včetně majetku převedena ze státu na obce, bylo jasné, že nevyhovuje ani technicky, ani bezpečnostně a neumožňuje rozvoj divadla. Také vznikly studie, které to potvrdily,“ vysvětluje ředitel DJKT v Plzni Jan Burian. Před dvěma lety plzeňská radnice definitivně rozhodla, že se vydá cestou výstavby nové budovy a vyčlenila volný pozemek ve svém majetku těsně za hranicemi historického centra. Po prvních průzkumech bylo osloveno pět architektů z pěti evropských zemí, aby vypracovali provozní a stavebně-architektonické řešení. Tomu předcházely „jízdy“ představitelů města, pracovníků útvaru hlavního architekta a vedení divadla do evropských zemí, kde se seznámili s divadelními budovami, které vznikly v posledních dvaceti letech.
„Snažili jsme se hledat takové realizace, které by odpovídaly podmínkám Plzně z hlediska velikosti i finančních nároků. V závěru jsme oslovili pět architektonických kanceláří – z Hamburku, Londýna, Lince, Brna a Lisabonu. Poslední třičtvrtěrok probíhal trojdialog mezi divadlem – budoucím provozovatelem, městem – investorem, a architekty,“ popisuje Burian společný postup. Projekční firmy dostaly podrobný stavební program a na jeho základě vznikaly různé varianty řešení. Především měly být zajištěny požadavky diváků, které by stálé divadelní scény měly splňovat, a vazby mezi jednotlivými provozními celky. Podle Buriana projekt do uspokojivé podoby dokončily dvě architektonické kanceláře. Během listopadu a prosince loňského roku zasedla odborná porota, která nakonec vybrala portugalské architekty Manuela Graça Diase a Egase Josého Vieiru. Jejich projekt by měl stát asi šest set milionů korun, ovšem definitivní cena bude ještě záviset na výstavbě parkoviště i na tom, jak drahé budou použité technologie. Doporučení od Petera Brooka „Dostal jsem na ně doporučení od britského kritika a předsedy AICT Iana Herberta, který jejich práci velice kladně recenzoval v Timesech,“ říká Burian. „Jde o architekty středního věku, kteří jsou v Portugalsku velmi úspěšní. Podíleli se na Expo v Lisabonu a realizovali divadlo v lisabonské čtvrti, či spíše předměstí Almada. Je velmi účelné, hezké a je také vyprojektováno s ohledem na finanční možnosti. Kromě toho jejich práci doporučuje letitý spolupracovník Petera Brooka. V Plzni splnili všechny podmínky a podle mínění odborníků nabídli mimořádně kvalitní architekturu neobvyklého typu, která vychází ze středozemského pojetí.“
Časový plán stavby divadla je již stanovený: během roku 2009 bude schválen projekt pro územní řízení, pak se vypíše veřejná obchodní soutěž na projektanta. Definitivní verze by měla vzniknout do roku 2010, pak se vyhlásí soutěž na dodavatele a ještě v roce 2010 by se měly zahájit stavební práce. Na přelomu let 2012 a 2013 by měla budova stát, takže by se do ní provoz převedl od nové sezony 2013/14. Harmonogram by se neměl měnit, protože Plzeň vážně kandiduje na evropské město kultury 2015 a nová budova je na tento projekt navázána.
Jan Burian zdůrazňuje, že budova výrazně zlepší podmínky pro rozvoj divadla, umožní budovat širší repertoár, pomůže mezinárodnímu festivalu Divadlo a plzeňskou scénu zapojí do evropské spolupráce. Zlepší se provozní zázemí – zkušebny a sklady, a vznikne velký sál pro pět set diváků. Bude mít elevaci a proměnlivou akustiku, dvě boční a jedno zadní jeviště a orchestřiště. Bude se v něm hrát činohra, moderní opera i koncerty. V budově ještě vznikne variabilní studiová scéna – tzv. black box pro dvě stě diváků. Architekti vymysleli i respirium ve foyer, kde by se mohly konat výstavy.
„Nová stavba by měla fungovat sto let a umožní i restrukturalizaci divadla, provozy budou oddělitelné a bude možné se zde více věnovat práci s dětmi a mládeží. Už léta se například v divadle marně snažíme o baletní školu, je o ni obrovský zájem, ale nemáme kapacity. Totéž platí i o hudební výuce. Konečně se přiblížíme evropskému komfortu, kdy jsou divadla využívána z mnoha aspektů. Model divadla z 19. století, v němž se večer slavnostně hrálo, ale jinak bylo mrtvé, už dávno neobstojí,“ doplňuje ředitel. Odmítá, že by nová budova byla pro Plzeň předimenzovaná: vypracovaná analýza návštěvnosti plzeňského divadla od roku 1945 říká, že zájem je o dvě stě tisíc vstupenek ročně. „Divadlo je koncipované tak, aby se tento požadavek naplnil. Navíc bude studiová scéna, ale počítáme, že velký sál bude hodně využíván pro koncerty, které dnes v Plzni není kde pořádat. Například vůbec nedokážeme uspokojit žádosti o pronájmy, představení pro školy a podobné akce. Velké divadlo zůstane v provozu, dokončí se jeho rekonstrukce a budovu Komorního město asi pronajme,“ uzavírá Burian.
***
Vítězný návrh divadla
Řešení portugalských společností Contemporânea Lda Manuel Graça Dias + Egas José Vieira Arquitectos je vtipné a členité, poskytuje obrovský vstupní prostor, šatny pro baletní školu, předprodej vstupenek, řadu kavárniček a další možnosti využití. Zajímavě přistupuje například k zásobování, kdy kamiony s kulisami zajedou pod úroveň terénu. Budova divadla bude stát na prostranství mezi Palackého a Jízdeckou ulicí. Hlavní sál bude mít kapacitu 500 diváků, počítá se s variabilní scénou pro dalších 200 lidí. Zatímco stávající Velké divadlo potřebuje 12 lidí, aby uvedli diváky do sálu, v nové budově by na to měli stačit čtyři.
