Herecká skupina Artists for Children s rozsáhlým repertoárem a nápaditou výpravou si jako své publikum zvolila malé pacienty na lůžkových odděleních nemocnic. Pravidelně vystupuje i v dětských domovech a nevyhýbá se ani nejodlehlejším koutům republiky.
PRAHA „Převážíme herce do míst, kde se divadlo obvykle nehraje, ale kde může pomáhat dětem zapomenout na bolest a prožitá trápení,“ prohlašuje filmová a televizní producentka Renáta Králová, která organizaci Artists for Children založila. „Jak důležitý může být pro nemocné impuls zvenčí a moment rozptýlení, to jsem kdysi pochopila při návštěvách své umírající maminky. Tehdy jsem náhodou potkala spolužačku, herečku Martu Mikovou, která hrála pohádky dětem v nemocnicích a hledala někoho, kdo by jí pomohl na tuto aktivitu shánět peníze. Pomoc jsem přislíbila - a tím to v roce 2004 začalo.“
Herci pravidelně navštěvují především děti na onkologiích, odděleních popálenin, dětské psychiatrie a traumatologie. Představení jsou diferencována podle věku pacientů. „Někdy jsou na jediném oddělení pohromadě děti od tří do sedmnácti let, ale většinou se nám je podaří zaujmout všechny,“ tvrdí Renáta Králová.
Pro nemocné i pro uprchlíky
Pro nejmenší má herecká dvojice Jarmila Enochová a Fáňa Váša připravenu Barevnou pohádku o sympatickém strašidélku, které neumí strašit. Jarmila Enochová, která se dlouhá léta zabývá teatroterapií, napsala rovněž sérii „Medvědích“ a „Dračích“ pohádek. Větším dětem je věnováno například představení O hadovi, v nichž vystupují studenti 4. ročníku DAMU, anebo pohádka Vlk a hlad v podání Jakuba Folvarčného, který je zároveň autorem scénáře i loutek.
Většina představení vrcholí vystoupením žongléra Vaška Jelínka: který po něm pak publikum učí žonglérským kouskům. Děti jsou ostatně živou součástí všech představení - napovídají postavám, jak se mají zachovat a vymýšlejí nebo pozměňují děj kteréhokoli příběhu.
Zkušeností zvláštního druhu bylo pro herce setkání s obyvateli domova a školy pro dětské uprchlíky. „Mluvili jsme třeba s mladičkým Afričanem, který ještě před pár týdny musel s kalašnikovem bojovat v pralese,“ vzpomíná Jakub Folvarčný. „Anebo s hochem, který uprchl z Ukrajiny na kole... Zastavil ho teprve dopravní strážník v Pardubicích, protože chlapec neměl ochrannou přílbu.“
Čeští herci, kteří spolupracují s organizací Artists for Children a producentkou Renátou Královou, se také již dvakrát vydali na Srí Lanku, kde po úderu tsunami v prosinci 2004 zůstaly statisíce lidí bez přístřeší (a někteří žijí v uprchlických táborech podnes). „Hráli jsme pod širým nebem, v polozbořených domech, v klubovnách i pod velkým stanem,“ vzpomínají účastníci obou výprav. „Děti na Srí Lance reagovaly na naši klauniádu spontánně a s velkým temperamentem. Víte o nich, že během jediného okamžiku ztratily rodiče i všechny blízké, a přece v jejich očích zahlédnete spíše světlo než smutek.“
