V pražské katedrále svatého Víta bude půlnoční mši sloužit pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka. V hlavním městě si ale lidé mohou vybrat z dalších desítek kostelů, kde se půlnoční bude sloužit.
Vánoce pod palmou lákají stále více Čechů. Místo shonu si tak nadělují dovolenou |
Lidé mohou zamířit také do kostela svatého Ignáce na Karlově náměstí nebo na mši s koledami do kostela Panny Marie Vítězné a svatého Antonína Paduánského na Malé Straně. Lidé, kteří nechtějí čekat až do půlnoci, mohou už ve 22:00 navštívit mši v kostele svatého Františka z Assisi na Křižovnickém náměstí nebo v klášterním kostele svaté Voršily na Národní třídě.
Kromě tradičních půlnočních bohoslužeb se budou v úterý odpoledne konat také mše pro rodiny s dětmi. Takovou bohoslužbu budou v úterý v 16:00 sloužit v kostele svatého Josefa na náměstí Republiky nebo v 16:30 v kostele svatého Petra v Petrské čtvrti. Seznam všech bohoslužeb je na webu Arcibiskupství pražského.
Co se týče světa, tak papež František bude sloužit vánoční mši ve vatikánské bazilice svatého Petra. Půlnoční bohoslužba se bude konat například také v betlémské bazilice Narození Páně.
Vánoce dnes
Dnešní podoba Vánoc je relativně nová. Oslavy Vánoc mají původ v dobách dávno před příchodem křesťanství, v oslavách zimního slunovratu. V lidových zvycích byl třeba Štědrý den magickým časem, kdy lidé věštili, jaká bude příští rok úroda nebo kdo se ožení a vdá. Dříve by také lidé třeba nenašli na štědrovečerní tabuli kapra, ale luštěniny a hlemýždě.
Santa Claus jako punc západního luxusu. Nejvíc frčela elektronika, říká o Vánocích 1989 historik |
Vánoční stromky měly některé české rodiny už v 19. století, více se ale rozšířily až v dalším století. Stromeček se zdobil cukrovím, výrobky ze dřeva, perníku, pečiva a ovocem, především jablky. Skleněné ozdoby se vyráběly až později. Dárky se začaly více objevovat až v 19. století, a to hlavně skromné dárečky pro děti. Lidé také často na Štědrý den obdarovávali chudé.
Většinová společnost si původní křesťanský obsah Vánoc přetransformovala. Pro řadu rodin je dnešek časem volna, setkání s přáteli, klidné procházky, ale současně také připomínkou tradic. Mezi ně patří například schování kapří šupiny pod talíř, pouštění lodiček, rozkrajování jablka, házení pantoflem či lití olova.
