Když Lotyši před čtyřmi roky svázali svůj lat pevným směnným kurzem s eurem, vůbec netušili, co je za pár let potká.
Lotyšská centrální banka dnes utrácí stamiliony eur, aby udržela hodnotu latu ve vymezeném pásmu. Od loňska už vykoupila tři miliardy latů, které stáhla z oběhu, aby na trhu vyvolala poptávku po své měně. Přesto se pořád spekuluje o devalvaci.
Lotyšsko také omezuje závazek udržet rozpočtový deficit na uzdě. Přestože si vláda loni vyjednala půjčku v hodnotě 7,5 miliardy eur od mezinárodních finančních institucí, Mezinárodní měnový fond a Evropská komise pozastavily vyplacení dvousetmilionové tranšové půjčky, protože se jejich úředníkům nezdá, že to lotyšská vláda myslí s úsporami vážně. Pokud však Lotyši nedostanou slíbenou finanční pomoc, země podle premiéra Valdise Dombrovskise zkrachuje.
Z dalšího vývoje v Lotyšsku, které doplatilo na současnou krizi nejvíce ze států EU, s napětím sledují Estonci i Litevci. Dobře vědí, že bankrot Lotyšska by měl silný vliv i na jejich pozici.
Ale nervózní jsou i Švédové. Finanční domy Swedbank a SEB jsou totiž největšími věřiteli v pobaltských zemích, kam nalily celkem 366 miliard švédských korun. Švédský ministr financí Anders Borgs už raději minulý týden preventivně prohlásil, že jeho země případný pád některé ze švédských bank unese.
Pravda, lotyšská ekonomika v prvním čtvrtletní propadla o osmnáct procent, což se s českým hospodářstvím zatím nedá srovnávat. Ale lze si představit, že vleklá hospodářská krize spolu s rozhazovačnou politikou vlády dostane Českou republiku do situace, kdy bude mít problém se splácením svých závazků. V tomto světě není nic nereálné.
Dnes to je Lotyšsko a Švédsko, zítra třeba Česko a Rakousko. Ještě pořád nejsme za vodou.
