Dosud bylo možné, aby dítě, které dosáhlo 6 let v rozmezí září–prosinec, začalo s povinnou školní docházkou již od září tohoto kalendářního roku – pokud bylo přiměřeně tělesně i duševně vyspělé. Ředitel školy si k posouzení této skutečnosti zpravidla vyžádal stanovisko dětského lékaře a školského poradenského zařízení, to však nebyla povinnost předepsaná zákonem.
Pokud tedy toto dítě dosáhlo 6 let na konci prosince, mohlo zahájit školní docházku v 5 letech a 8 měsících. V případě doporučení poradenského zařízení a odborného lékaře mohla ale být povinná školní docházka naopak odložena o rok, a to i opakovaně, nejdéle však do zahájení školního roku, ve kterém dovrší 8 let.
V novele zákona se období září–prosinec prodlužuje až do června následujícího roku. Ovšem pouze ve výjimečných případech, kdy je dítě dostatečně duševně i fyzicky vyspělé, nemá problémy např. se sociálním začleněním, vztahy s vrstevníky apod.
Co vzít s sebou k zápisu V případě předškoláků narozených do ledna postačí doporučení poradny, u dětí narozených od ledna do června je ale už u zápisu povinně vyžadováno doporučující posouzení lékaře i školského poradenského zařízení.
V extrémním případě by se tedy od letošního září mohly v jedné třídě setkat děti ve věkovém rozpětí 5 let a 2 měsíce až 8 let. V obou krajnostech ale půjde o zcela výjimečné případy, takže běžně by k takovému rozdílu ve věku dětí v jedné třídě nemělo docházet.
K věkovým rozdílům mezi dětmi ve stejné třídě (což bývá někdy námitkou proti dřívějšímu nástupu do školy i proti možnosti odkladu školní docházky) lze uvést, že není podstatný věk dítěte, ale jeho fyzická a duševní vyspělost. Děti nejsou ve vývoji stejné, ale dosahují určité úrovně vyspělosti v různém věku. Jejich schopnosti se vyvíjejí zcela individuálně, takže čeho je jedno dítě schopno v 5 letech, jiné dosáhne až v 6, 7 nebo 8 rocích. Rozrůznění při zahájení školní docházky lze tedy – do jisté míry – vnímat spíše jako pozitivní.
Možnost dřívějšího nástupu do školy pro výjimečně nadané děti žádá praxe: školy takový postup doporučují, rodiče o něj mají zájem, Institut pedagogicko-psychologického poradenství nemá námitek. Je třeba uvést, že se jedná pouze o 3–4% skupinu dětí. Jejich výjimečné schopnosti by se již v mateřských školách nemohly dostatečně rozvíjet.
O autorovi| KATEŘINA BÖHMOVÁ, Autorka je ředitelka tiskového odboru MŠMT. Text byl redakčně upraven.
