130 let
Laboratoř - ilustrační foto.

Laboratoř - ilustrační foto. | foto: Lidové noviny

Původní zpráva

Zájem o testování psychedelika je v Česku obrovský. Dobrovolníky odmítají

Česko
  •   6:30
PRAHA - Po čtyřicetiletém zákazu se v Česku začaly znovu na lidech testovat psychedelické drogy. Zájem o výzkum takzvaného psilocybinu, látce podobné LSD, je tak velký, že psychiatři dokonce musí odmítat dobrovolníky. Plno mají na několik měsíců dopředu.

V Národním ústavu duševního zdraví v Klecanech u Prahy mají psychiatři poněkud neobvyklý úkol. Po letech zákazu na lidech testují halucinogenní drogu zvanou psilocybin, kterou obsahují například houby lysohlávky. Naposledy psychiatři podobné experimenty prováděli při testování LSD v 50. a 60. letech minulého století.

Kde je můj balíček? Objednávat drogy po internetu už není tak snadné

Máme plno, slýchají dobrovolníci

A zatímco českoslovenští psychiatři drogu zkoušeli především na sobě, k současnému výzkumu se hlásí dobrovolníci. Zájem mají jak ženy, tak muži ve věku od 20 do 60 let. Spousta z nich se ale do výzkumné laboratoře vědeckého pracoviště ani nepodívá. Zájem o tabletku psylocybinu totiž předčil veškerá očekávání a dobrovolníky tým zkušených psychiatrů musí odmítat.

„Do výzkumu se nám hlásí v poslední době dobrovolníků až příliš, rozhodně více, než bychom kdy mohli teoreticky zařadit v nejbližších měsících,“ uvedl pro server Lidovky.cz jeden z lékařů týmu podílejícího se na výzkumu psylocybinu Tomáš Páleníček.

Lysohlávky

Ne všichni zájemci ale splňují nutné požadavky. Minimální podmínkou je dosažení 28 let. „Výzkumu se mohou účastnit pouze ti dobrovolníci, kteří jsou zdraví jak tělesně, to znamená, že neberou pravidelně žádné léky, tak duševně. To zjišťujeme pomocí psychiatrického vyšetření a psychologických testů,“ doplnila za tým Michaela Viktorinová. Vyřadit z výzkumu pak může i těhotenství, přítomnost vážně duševní poruchy u rodičů nebo prarodičů a také příliš vysoký věk.

Úspěšným pak lékaři připnou na hlavu elektrody a dají jim pod dohledem lékařů tabletu psylocybinu. „Jedná se o dvojitě zaslepenou studii, tedy při jednom setkání dobrovolník dostane placebo, při druhém aktivní látku, ani on ani výzkumníci neví, kdy dostává kterou,“ popsala Viktorinová, jak probíhá testování. „Během obou sezení probíhá stejný protokol: kontinuálně měříme elektrickou aktivitu mozku pomocí EEG, po experimentu zjišťujeme vliv psilocybinu například na náladu, hodnotovou orientaci a další proměnné,“ dodala.

Léčba duševních poruch

Drogu začali vědci testovat, aby zjistili, zda dokáže sloužit při léčbě některých psychických onemocnění. Stejnou myšlenku provázelo i testování LSD ve 20. století v Československu. Lékařům, kteří se snažili pochopit účinek LSD, však dvacet let výzkumu nestačilo na to, aby dokázali prokazatelně pozitivní účinek.

Metody obou testování se však zásadně liší. Nový výzkum je především pečlivější v metodice studie. Kromě srovnávání s placebem či monitorováním EEG aktivity podávají lékaři na rozdíl od svých předchůdců vždy stejné množství látky podle váhy dobrovolníka.

Vědecké centrum v Klecanech se do výzkumu účinků psylocybinu pustilo jako první v republice, a to v době, kdy se opět začínají zkoumat zakázané psychedelické drogy. V Evropě fungují jen dvě podobná centra. Českého výzkumu se zatím zúčastnilo 22 zdravých osob ve věku 28 – 65 let.

Psylocybin

  • Účinky psilocybinu jsou nepředvídatelné a variabilní, stejně je tomu i u jiných psychedelik (halucinogenů). Závisejí na množství i psychickém rozpoložení uživatele drogy.
  • Mezi účinky obvykle patří dezorientace, letargie, pocit zpomalení času, ale také euforie, změna smyslového vnímání (zesílení či zkreslení barev, iluze geometrických tvarů či halucinace)
  • Po vyšších dávkách psilocybinu se mohou dostavit pocity depersonalizace, extatické pocity, duchovní a mystické prožitky, pocity spojení s celým lidstvem či s celým vesmírem. Mohou ale nastat i velmi nepříjemné až děsivé pocity silné dezorientace, panika či paranoia, slangově označované jako „bad trip“.
  • Výjimečně může psilocybin vyvolat i dlouhodobé psychické poruchy.

zdroj: Wikipedia

Autor: Šárka Kabátová
  • Vybrali jsme pro Vás