PRAHA Projekcí Rossiniho Lazebníka sevillského se v Praze představil program živých přenosů z Metropolitní opery. Přenosy se dějí v reálném čase a kina celého světa je poskytují ve vysokém rozlišení a s pětikanálovým zvukem. Zatímco v USA jsou začátky po poledni, u nás se vlivem časových pásem dostanou do hodin večerních na 19, resp. 19.30.
MET tak logicky pokračuje ve své dlouholeté a velice prozíravé strategii hledání dalších cest, jak zpřístupnit své operní inscenace ještě širšímu okruhu diváků, než kolik pojme kapacita Lincolnova centra se 3 800 sedadly a roční návštěvností 800 tisíc lidí.
Chytře navíc dosahuje synergických efektů při propojování umění s novými technologiemi, vynalézavými marketingovými postupy i promyšleným nastavením pracovně a autorsko-právních podmínek.
Po šestnáctiletém působení Josepha Volpona nastoupil loni do čela MET Peter Gelb. Chce získávat další, především mladší publikum, aniž by odradil skalní milovníky opery, kterými jsou podle průzkumů převážně senioři. Tyto aspekty považuje za klíčové pro další rozvoj operní organizace financované ze soukromých zdrojů.
Hodně co učit by se od něj mohla nejen naše operní divadla, ale i pro zřizovatele je tu jasný vzkaz: nikoli zbrklé výměny, ale dlouhodobá strategie a „přátelské“ převzetí s dostatečně dlouhým překryvem odcházejícího a přicházejícího šéfa jsou v kultivovaném operním světě považovány za standard.
Krok k nastavení norem
Tradice přímých rozhlasových přenosů celých představení z MET sahá až do roku 1933, kdy byl takto vysílán Tristan a Isolda, a s přestávkou v 60. letech pokračuje dodnes – využívají ji i čeští zájemci o sobotách na stanici ČRo 3 – Vltava.
Dalším krokem se loni stalo satelitní rozhlasové vysílání ve spolupráci se Sirius Satellite Radio se čtyřmi přenosy on-line nebo z archivu týdně. Projekt živých přenosů na velká plátna kin ve špičkové kvalitě zvuku je ovšem výrazným krokem vpřed z hlediska komfortu diváckého zážitku včetně nezastupitelného pocitu být „při tom“.
Po první pražské ochutnávce lze potvrdit, že „filmová opera“ dokáže nejen věrohodně zprostředkovat přímý divácký zážitek, ale i obohatit jej o velkoplošné detaily a úhly, které jsou divákovi v hledišti nedostupné. Projekce Lazebníka ukázala, že si herecké umění špičkových operních pěvců v ničem nezadá s činoherním, ba i filmovým, a popřela představu MET jako bašty statické muzeální prezentace. Lazebník v režii významného činoherního režiséra Bartletta Shera byl divadlem par excellence!
Projekt není levný – simultánní přenos každé produkce stojí prý až 1 milion dolarů. Nicméně se zdá, že MET vykročila správným směrem. Počty kin, která představení přenášejí, stoupá nejen po celé Americe, ale i v Evropě, a MET očekává, že přenosy v kinech po celém světě zdvojí roční počet jejích diváků.
V letošní sezoně se k projektu připojuje i Praha. Žižkovské kino Aero tak bude první ve východní Evropě, které nabídne od 15. prosince do 26. dubna 2008 sérii osmi přímých přenosů s pěti novými inscenacemi této sezony a třemi staršími. Po Gounodově Romeovi a Julii to bude na Nový rok Humperdinckova Perníková chaloupka, v lednu ještě Verdiho Macbeth, v únoru Pucciniho Manon Lescaut, v březnu Brittenův Peter Grimes a Wagnerův Tristan a Isolda, v dubnu pak Pucciniho Bohéma a Donizettiho Dcera pluku – vše s vyhlášenými jmény dirigentů, režisérů i sólistů za jednotnou cenu vstupného po 300 korunách na jeden večer. Předprodej právě začal.
Přelomovost, zdánlivě nenápadnou, by mohl mít projekt i u nás. Naše operní krajina žila v půlstoleté izolovanosti od operního dění ve světě, kde se zatím opera stala jedním z odvětví „industry“ – uměleckého průmyslu: se všemi z toho vyplývajícími pozitivy i negativy. I když má dnešní český operní fanda možnost nakoupit DVD se záznamy oper po celém světě, může si zajít do deseti divadel u nás, zajet za operou do Mnichova, do Vídně či do Vratislavi, věřme, že přenosy z MET pomohou nastavit normy – přinejmenším technických a profesních a (dnes nutně také) produkčních parametrů. Právě v této normotvornosti přenosů z MET je jejich největší přínos pro naši situaci domácí: vnášejí jasno do toho, co je poctivé řemeslo, a co ne.
