Platívalo, že na cestu do Moskvy si člověk s sebou balil vedle oblečení ještě něco k snědku. V osmdesátých letech v Moskvě nic nebylo. Jen regály plné „morskoj kapusty“, tedy zavařených mořských řas.
Za Jelcina a Putina si člověk ten salám balil taky, protože normálně se najíst, neřkuli povečeřet ve slušné restauraci stálo v Moskvě majlant. Přeplněných „mekáčů“, které tu od Gorbačova mají taky, se člověk rychle přejí a nakupovat potraviny v tržnicích, jako to donedávna dělala většina Rusů, bylo už od pohledu zdravotní riziko.
Vždy když přijedu do Moskvy, neopomenu navštívit jednu samoobsluhu. Pro místní milionáře. Jmenuje se Azbuka vkusu (tedy abeceda chuti) a jsou v ní potraviny, které ani v české Bille nenajdete. Ty nejlepší francouzské sýry, italské uzeniny, pivo všech značek ze všech konců světa (v neděli jsem tam narazil třeba na japonské), nádherné ovoce a zelenina, křehké pečivo. Vše, nebo téměř vše je z dovozu, v prvotřídní kvalitě a za neskutečné ceny. Koupil jsem si karbanátek, čtyři housky, jedno ruské pivo, litrovku ledového čaje a zaplatil v přepočtu dvě stě padesát korun. Kdybych si dal večeři v evropsky vypadající restauraci někde v centru Moskvy, tak tam nechám padesát až sto eur a nebudu se vůbec divit.
Naštěstí Rusko se mění. Aněkdy dokonce i k dobrému. Za osm let Putinovy vlády se počet lidí, které mají příjmy alespoň srovnatelné s těmi českými, zvýšil na několik desítek milionů, z nich několik milionů žije právě v desetimilionové Moskvě.
A protože i v Rusku existuje cosi jako tržní hospodářství, na poptávku zareagovala i nabídka. Vedle předražených supermarketů s potravinami ze Západu vznikly i slušně zásobené samoobsluhy s téměř i pro Čecha normálními cenami. Mnohé, jako síť „24 časa“, mají otevřeno stále. Zásadní změna je však v tom, že vedle věcí z dovozu je v nich velká část potravin z Ruska nebo ze zemí bývalého svazu.
Tím největším pokrokem jsou ale sítě restaurací s tradičními ruskými jídly, ať už blinami, nebo pelmeni, doplněné polévkami, mezi nimiž nesmí chybět ucha, borč. Vše v útulném prostředí, s rychlou obsluhou, s přijatelnými cenami.
Při příštím balení do Moskvy můžu „vysočinu“ nechat klidně doma.
O autorovi| Luboš Palata, Redaktor LN
