Do půl roku končí politici ve slevě, říká knihkupec

Je to specifická knížka, nejedná se o paměti politika, takže bude záležet na hodně faktorech. Obecně se texty politiků moc neprodávají. Spíš než paměti to totiž bývají takové pomníčky, kdy se politici chtějí vidět jako úspěšní autoři. Pokud v knize pan Paroubek něco odhaluje, může to být potenciálně zajímavé téma. Pak pochopiteě záleží i na propagaci. Záleží i na dalších faktorech.

Záleží na jménu, na tématu i spoustě jiných detailů, jako třeba v jakém období to vyjde, co se zrovna děje, zda není v médiích nějaké jiné zajímavé téma.

Každý asi bude mít jiné důvody. Zrovna v případě Jiřího Paroubka mu jednu z jeho předchozích knih financovala nějaká spřátelená firma. Je to spíš otázka image. Rozhodně to není výdělečná záležitost. Většinou to jsou výkřiky, které do půl roku končí ve slevě ve výprodejích.

Klaus a Havel jsou trochu výjimky, jsou to prezidenti. Havel je hodně prodávaný, to jsou bestsellery, Klaus je případ, kdy na tom nakladatel asi nevydělá ani neprodělá. Je to ale i otázka prestiže, že vydávají takového autora.

Samozřejmě politikům při psaní pod ruku nevidím. Trochu se ale obávám, že u nás si ty knihy píší sami, a podle toho to potom také vypadá. Možná kdyby to psal nějaký profesionál, tak by to bylo poutavější.

Když vzpomenu na nedávnou minulost, tak třeba v případě knihy manželky pana Paroubka Petry V botičkách od Diora jsem četl analýzu a z té jasně vyplynulo, že to není příliš profesionáě sepsané.

K úspěšnějším se řadí například Miloš Zeman. Překvapivě se tady ale prodávají lépe knihy zahraničních politiků.

Určitě těch, co už jsou mimo politiku. Na Západě ani politici, kteří jsou činní, knihy moc nepíší. Publikuje třeba americký prezident Obama. To je ale zvláštní případ, některá jeho kniha se prodává dobře, jiná zase hůř.