Vláda původně počítala se zvýšením sumy na zvýšení platů o šest procent. Podle nově dojednaného plánu by se tarify měly většině pracovníků zvednout o čtyři procenta, vojákům a policistům o dvě procenta a k tomu by měli mít víc financí na rizikový příplatek. Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) označil třímiliardové přidání za podstatný nárůst, dobrý kompromis a výhru zaměstnanců veřejné sféry.
Předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula koaliční dohodu považuje za racionální základ pro dohodu vlády s odbory. Kabinet ale kritizoval za průtahy při vyjednávání. ČMKOS požadovala růst tarifů o deset procent pro všechny a měla v tom podporu ČSSD. Politici ANO mluvili o šestiprocentním zvýšení sumy a odstupňované úpravě tarifů. S tímto záměrem neměla problém druhá odborová centrála - Asociace samostatných odborů.
Šetří se na státních úřadech
Hamáček ani premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu neřekli, o kolik by si měly jednotlivé profese přesně přilepšit. Česká televize (ČT) večer uvedla, že růst by měl být v armádě o 7,4 procenta, v České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) o 9,6 procenta, na úřadech práce o 10,5 procenta a pro hasiče a policisty o osm procent. Pracovníci v kultuře mají dostat 10,9 procenta navíc, zaměstnanci soudů 13,9 procenta a zaměstnanci státních zastupitelství 15,9 procenta. Ostatním státním zaměstnancům by platy měly stoupnout o 7,4 procenta.
Vláda nadále počítá s desetiprocentním tarifním zvýšením jen pro učitele, suma na platy se jim má zvednout o 15 procent. O desetinu peněz víc si rozdělí neučitelské profese.
Kritice dohodu podrobily Hospodářská komora i Svaz průmyslu a dopravy ČR. „Vítáme snahu o diversifikaci navyšování. Celkový průměr osm procent však převyšuje růst mezd v soukromé sféře, a to je špatně. S tím nemůžeme souhlasit, když soukromá sféra živí tu státní,“ uvedla mluvčí svazu Eva Veličková. Obdobně se vyjádřil i mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro. Zároveň upozornil, že nikdo nepředložil veřejnosti jakékoli doklady o tom, že by se dramaticky celoplošně zefektivňovala a zkvalitňovala práce zaměstnanců státu.
Podle analytiků zvýšení platů ve státním sektoru povede k tlaku na další růst platů v soukromých firmách. „Mzdy ve veřejném sektoru by samozřejmě měly růst, ale tempo jejich zvyšování by mělo být dlouhodobě udržitelné a předvídatelné. Bohužel se zdá, že častěji reflektují volební kalendář než ekonomickou racionalitu,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek. Většina přidané hodnoty ekonomiky vzniká v soukromé sféře, středeční rozhodnutí vlády je tak třeba považovat za populistický krok, doplnil hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda.
Podle informačního systému o průměrném výdělku pracovalo letos v prvním čtvrtletí ve veřejném sektoru 682.500 lidí. Dostávali plat od státu, samospráv a ze zdravotního pojištění. Průměrný výdělek ve veřejné sféře činil letos v prvním čtvrtletí 32.725 korun. Meziročně se zvedl o 14,2 procenta. Polovina lidí vydělávala přes 30.623 korun.
