PRAHA Mičurinec s lupou či výjev, jak karlínští pionýři píší Gottwaldovi - i tato díla získala loni pro své sbírky Národní galerie v Praze (NG). Dvě desítky děl vzniklých v 50. letech 20. století ve stylu socialistického realismu jsou součástí akvizic, které NG uvádí ve své výroční zprávě. Byť se jedná o díla, na něž dnes většina lidí pohlíží s úsměvem či s opovržením, jsou podle odborníků důležitá pro dějiny umění i kultury.
Socialistické obrazy dostala galerie převodem z Národního institutu dětí a mládeže zřizovaného ministerstvem školství. Galerie ví, co dělá - podobných děl se všichni po roce 1989 zbavovali. A třeba již pořadatelé výstavy Československý socialistický realismus 1948 až 1958, která se konala před pěti lety v pražském Rudolfinu, měli problémy některé exponáty dohledat.
„Je to prostě náš úkol. Národní galerie v Praze v souladu se zákonem shromažďuje, eviduje, uchovává, odborně zpracovává a zpřístupňuje veřejnosti díla malířská, sochařská a grafická i díla z oblasti nových médií domácího i cizího umění a vědecky o nich bádá,“ řekla Lucie Šiklová, kurátorka Sbírky moderního a současného umění.
Soubor získaných plastik a obrazů je podle ní třeba posuzovat i v souvislosti s původním majitelem a v historickém kontextu.
Po listopadu 1989 přišla další z vln bourání pomníků, díla z období socialistického realismu postupně vymizela z inventářů institucí. Hodnocení vývoje je však možné vždy až s určitým historickým odstupem. Postupem času se ale umělecký materiál pro bádání mnohdy stává nedostupným, zejména ten z historicky zatížených období.
„Obrazoborectví prostě je součástí dějin,“ připomíná kurátorka a cituje Josefa Váchala, který ve svém Krvavém románu říká: „I doba trvání pomníků, byť i nejtrvanlivějších, jest prdem proti věčnosti.“
Vedle obrazu Mičurince s lupou od Růženy Dvořákové - Kopalové jsou v souboru přírůstků i její další dvě díla, Lenin v Gorkách s dětmi a Karlínští pionýři píší Gottwaldovi. Do sbírek Národní galerie přibylo také dílo Jiřího Gruškovského, který je autorem tří dřevěných plastik pionýrů v životní velikosti.
***
„Trvání pomníků, byť nejtrvanlivějších, jest prdem proti věčnosti.“
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Čechy
