Stát chce zbořit stereotypy: Čím se může Česko chlubit, jaký má být jeho brand?

„Co je to branding?,“ ptal se v Černínském paláci zvláštní zmocněnec Ministerstva zahraničních věcí (MZV) pro jednotnou prezentaci Česka v zahraničí Marek Pyszko. „Pro mě to jsou první dvě věci, které mě napadnou, když se zmíní nějaká země. A ty věci se mohou v čase měnit. My teď můžeme světu ukázat, že nejsme jen Praha a pivo,“ odpovídal si.

Zapojit se do tvorby českého obrazu mohou lidé na stránkách dobreranocesko.cz . Kromě otázek na české přednosti může veřejnost odpovídat třeba i na to, jaké věci slyší ve spojitosti se svou zemí neradi a pomoci tak bořit české stereotypy v zahraničí.

Právě diverzifikace českého obrazu v zahraničí je jedním z hlavních úkolů, které před sebou projekt Dobré ráno, Česko má. Cíl je jasný – přilákat zahraniční investory a udělat z Česka spolehlivou značku. „Nápis na výrobku o tom, zda byl vyroben v Mongolsku, nebo ve Švýcarsku může znamenat na trhu velký rozdíl v ceně. My úspěšným brandingem můžeme naši cenu také zvednout. To nám přinese spoustu miliard do státního rozpočtu za velmi malé investice,“ myslí si podnikatel Martin Wichterle.

Investice do celého projektu momentálně činí podle zmocněnce Pyszka jen jednotky milionů korun. „Až budeme mít analýzy z první fáze projektu, máme vyčíslených dalších zhruba deset milionů korun na konkrétní tvorbu identity,“ říká pro iDNES.cz Pyszko.

Ministerstvo se s nápadem na projekt Dobré ráno, Česko inspirovalo v zahraničí. Úspěšné kampaně podobného typu za sebou mají třeba pobaltské státy nebo Finsko. „Ve Finsku zjistili, že z každých sto eur, které u nich návštěvníci utratí, je až 25 díky úspěšnému brandingu,“ tvrdí zvláštní zmocněnec.

Severská země postavila svůj marketing na čisté vodě z tamních jezer. Česko svůj jednotný obraz teprve bude tvořit, a to nejen skrze online kampaň. „Díky dialogu s veřejností můžeme přijít na věci, které by nás napoprvé nenapadly. Chceme, aby byl dialog uvolněný a přátelský,“ popisuje Jaromír Mazák z institutu STEM, který je do projektu také zapojen. Občanské dialogy budou v první fázi probíhat v Ústí nad Labem, Plzni, Brně a v Praze.

Český all star tým

Jednou z aktivit, která má pomoci uvědomit si české přednosti bude tvorba jakéhosi all star týmu. Účastníci aktivity ale předem nebudou vědět, v jaké činnosti by měl tento tým soutěžit. „Může to vyžadovat hledání velmi pestrých talentů. Může tam být někdo velmi fyzicky silný, jiný by měl zase vynikat v inovacích,“ popisuje Mazák.

Podnikatel Martin Vohánka, který patří k ambasadorům organizace Druhá ekonomická transformace si myslí, že právě občanský dialog „Česko potřebuje jako sůl“. „Doufáme, že česká společnost si zvykne na to, že dialogem se dá přistupovat k velkým tématům a že můžeme dojít ke společnému řešení,“ dodal Vohánka.

Podle Mazáka z institutu STEM je celospolečenská debata v Česku důležitá nejen s ohledem na tvorbu společné značky, ale i kvůli specifickému fenoménu, který v republice sledujeme. „Velký problém je v tom, že naše společnost má velkou nedůvěru k institucím i k tomu, kam jako společnost směřujeme. Takže potřebujeme něco, co nás sjednotí. Může tady vzniknout vize toho, že něco budujeme společně,“ slibuje si od projektu Mazák.