Pondělí 24. ledna 2022, svátek má Milena
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Dokonale popsaný literární odkaz

Česko

Jedno z unikátních literárních děl na území Česka v posledním desetiletí má podobu internetového portálu. Svým rozsahem i zaměřením dnes nemá ve střední Evropě obdobu.

ČESKÉ BUDĚJOVICE Před devíti lety požádal českobudějovický bohemista, básník a překladatel Jan Mareš prostřednictvím Jihočeské vědecké knihovny české ministerstvo kultury o příspěvek na knižní vydání překladů německé šumavské poezie. Kdyby napoprvé uspěl, mohla se na pultech knihkupectví objevit útlá knížka, určená jen omezenému okruhu čtenářů.

Jenže ministerstvo Marešovi příspěvek neudělilo a možná se tak nechtěně zasloužilo o vznik jednoho z unikátních literárních děl na území Česka v posledním desetiletí. Místo knížky totiž vznikl pod patronací Jihočeské vědecké knihovny a tentokrát i s počátečním přispěním ministerstva kultury internetový portál, který svým rozsahem i zaměřením dnes nemá podle odborníků minimálně ve střední Evropě obdobu. Na portálu Kohoutí kříž čtenáři najdou překlady básní a próz 900 autorů, spojených se Šumavou, přičemž ale neustále přibývají další autoři a příspěvky. Naprostá většina těchto děl byla přitom z němčiny do češtiny přeložena vůbec poprvé, a to právě Janem Marešem.

Kniha o 5000 stranách „Kdyby měla z Kohoutího kříže dnes vzniknout kniha, obsahovala by minimálně 5000 stran textu, včetně takřka 6000 reprodukcí často unikátních obrazových dokumentů a fotografií,“ říká Ivo Kareš, spoluautor projektu a tvůrce jeho internetové podoby (www.kohoutikriz. org).

Duší těchto webových stránek ale zůstává osmašedesátiletý bohemista a básník Jan Mareš. Rodák z jihočeské Soběslavi intenzivně sbírá, třídí a překládá díla šumavských německých autorů už téměř dvacet let, přičemž práci na Kohoutím kříži věnuje alespoň dvě až tři hodiny denně. Pro absolventa Filozofické fakulty Karlovy Univerzity, později za socialismu ale také lnářského dělníka, středoškolského pedagoga, redaktora nakladatelství Růže, antikváře, skladníka a prodavače norem se šumavská literatura stala celoživotní láskou.

„Šumava mě vždycky fascinovala jako kompaktní území s vlastní, nezaměnitelnou kulturní entitou. Navíc je šumavská literatura specifická tím, že po poválečném odsunu Němců dokumentuje něco, co už vlastně zaniklo a žije jen v literárním odkaze,“ říká Mareš. Název Kohoutí kříž zvolil podle křížů stojících kdysi na mnoha místech Šumavy a symbolizujících utrpení Ježíše Krista a také jeho zapření člověkem. Stifter i hospodští bardi Portál, který byl v roce 2003 oceněn i zvláštní cenou ministra kultury, dnes každopádně představuje tak rozsáhlé dílo, že ho lze jen velmi těžko charakterizovat jednou větou. Na jedné straně jde o unikátní literární práci, protože Mareš veškerou šumavskou poezii a prózu, vznikající od středověku až po současnost, sám překládá a literárně upravuje. Na druhou stranu ale Kohoutí kříž obsahuje i medailony autorů a řadu odkazů souvisejících s dobou, ve které žili.

Portál slouží stejně milovníkům šumavské literatury a studentům jako historikům. „Svou stránku na čtení si tam najde asi opravdu každý,“ říká Tomáš Sterneck z Historického ústavu Akademie věd. Neví údajně o žádném jiném portálu, včetně zahraničních, který by tak dokonale mapoval literární odkaz jednoho kraje. Nesmírně široký záběr Kohoutího kříže dokumentuje fakt, že vedle šumavských klasiků, známých i v českém prostředí, jako byl například Adalbert Stifter, se na portálu objevují i díla obyčejných sedláků či hospodských bardů. Ačkoliv Mareš totiž při své práci vychází z archivů německých krajanských spolků, sborníků či dostupných literárních děl, na stránkách Kohoutího kříže se objevuje i řada dosud nepublikovaných textů. „Lidé mi posílají texty, které třeba našli někde na půdě. Dostávám poštu nejen z Rakouska, Německa a Česka, ale často i z velmi vzdálených, exotických zemí,“ říká Mareš.

Návštěvnost portálu se pohybuje kolem 200 zájemců denně, z toho více než 90 % tvoří návštěvníci z Česka. I když se přitom autor Kohoutího kříže nepouští do žádných komentářů či hodnocení dějin, portál se ze své podstaty nemůže vyhnout ani kontroverzním tématům. Ať už je to nástup národního socialismu, doba nacistické perzekuce či poválečný odsun šumavských Němců. Část textů pochopitelně obsahuje i vzpomínky vysídlenců na opuštěný domov, další autoři ze svého pohledu popisují příčiny odsunu. „Stejně tak ale Kohoutí kříž zahrnuje díla nacisty perzekvovaných šumavských kněží, sociálních demokratů, Židů, Čechů, píšících německy,“ říká Mareš. V úvodu Kohoutího kříže cituje Adalberta Stiftera a jeho větu: „Co dobrého nebo zlého bylo učiněno člověku, učinili lidé.“ Země podle Mareše žádnou vinu nenese a stejně tak by měli Češi podle něj přistupovat i k jejímu literárnímu odkazu.

Autor:

ANALÝZA: Tři důvody, proč Rusko vpadne na Ukrajinu. A tři další, proč ne

Premium Copak se asi odehrává v hlavě Vladimira Putina? To je otázka, kterou dnes řeší celý svět. Ruský prezident rozehrál...

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nevěra dříve či později vztah zničí. A není cesty zpět, říká filmařka Sedláčková

Premium Vede doslova dvojí život ve dvou zemích. Ve Francii pracuje Andrea Sedláčková především jako střihačka filmů, u nás...