Neděle 5. prosince 2021, svátek má Jitka
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Doktoři u seriálů z nemocnic brečí smíchy

Česko

  12:16
PRAHA - Nahlížet pod pokličku do nedávna tabuizovaných povolání, to může být důvod, proč jsou seriály z lékařského prostředí stále tolik oblíbené. A pak kvůli akci, pořádné dávce emocí a hlavně zvědavosti. Může se ale na podobný seriál dívat i člověk z profese? Někteří lékaři mají své výhrady, ale od televizoru neutečou, a občas se dobře baví; jiní tak silné nervy nemají.

Petr Rychlý coby doktor Mázl ze seriálu Ordinace v růžové zahradě. foto: Nova TVReprofoto

Snad v každé domácnosti se v totalitních dobách netrpělivě čekalo, až z obrazovky zazní známá znělka. Jen málokoho nechalo chladným, jaké budou další osudy hrdinů Nemocnice na kraji města nebo Sanitky. Po pádu komunismu se se seriály z lékařského prostředí, hlavně zahraničními, roztrhl pytel. V devadesátých letech táhla Pohotovost, Chicago Hope nebo MASH, dnes svérázný Dr. House nebo potrhlí Chirurgové.

Kromě zahraniční produkce se však objevily i seriály z domácího prostředí - další dvě pokračování Nemocnice, ke kterým přibyla Ordinace v růžové zahradě. Divácky extrémně přitažlivý se jeví trend poslední doby, kdy se v jednom seriálu člověk dívá pod prsty ne jednomu, ale hned několika povoláním najednou, soudními lékaři počínaje, detektivy konče.


Problém však může nastat při konfrontaci neznalého diváka a někoho přímo "od fochu", ten se totiž obvykle dobře baví. "Kdykoli je u mě syn a dívá se, jak v americkém seriálu ohledávají koroneři místo činu, občas mi to nedá a okomentuji to, syn jen obvykle zavrčí, ať toho nechám, že mu seriál kazím," říká soudní lékař Radovan Havel.

Seriálům vytýká hlavně nerealističnost. "Modravá záře, prosklená deska, na které se shromažďují vzorky a na počítači okamžitě vyjíždí, kde ta kytka roste, to jsou ´kraviny´ takového kalibru, že obvykle řvu smíchy," poznamenal. Seriály jej prý nezajímají, detektivky má dnes a denně v práci, proto raději relaxuje jinak.

Čeští lékaři? Hrdinové každodenního života
Tomáš Šebek, spoluzakladatel projektu uLekare.cz, naopak přiznává, že od obrazovek neodchází. "Baví mě srovnání mezi prostředím, které znám ze skutečnosti, a tím, které se odehrává v seriálech," uvedl.


Má rád někdy až nevybíravé vystupování některých postav. Vidí v tom pro zdravotníka i "ozdravný proces", zvláště v momentě, kdy mu hrozí syndrom vyhoření z práce s lidmi. "Například postava doktora House ze stejnojmenného seriálu odpovídá tomu, co tvrdí i některé studie - laici mají větší důvěru k arogantnímu hulvátovi zejména v chirurgických oborech," říká Šebek. Vysvětluje to tím, že takový doktor vzbuzuje větší důvěru a víru v jejich uzdravení než slušný a trochu nevýrazný lékař.

Co mu však trochu vadí, je časté zobrazování lékaře v souboji s arogantním pacientem, protože prý nejde o běžnou praxi. Vytýká to třeba seriálu Ordinace v růžové zahradě, který podle něj ale na druhou stranu velmi pěkně a reálně dokumentuje chod skutečných oddělení v nemocnicích, běžný život lékařů, sester a dalšího zdravotnického personálu. Favoritem jsou pro něj Chirurgové. "Seriál mi připadá perfektně nerealistický, je typický americkou akčností, zdravotníky, kteří nikdy nespí, a velkou dávkou černého humoru," usmívá se Šebek.

Za jeden z hlavních rozdílů mezi českými a zahraničnímu seriály považuje skutečnost, že čeští lékaři jsou také hrdinové každodenního života. Nejsou to žádní spasitelé či trvale úspěšní polobozi. "Naopak v zahraničních seriálech je i okamžitý neúspěch interpretován jako součást trvale úspěšné kariéry seriálových představitelů," soudí chirurg. To pak podle něj může v divácích vyvolávat více pozitivních dojmů a důvěry ve skutečné lékaře a další zdravotníky.

Dietl v sukních
Drobně by "přitlačil" na spolupráci scénáristů a lékařů či dalších zdravotníků s každodenní medicínskou zkušeností a praxí. "Přeci jenom jsou některé scény či dialogy až příliš umělé," podotkl.

Scenáristka Lucie Konášová má s přípravou na psaní a spoluprací s lékaři vlastní zkušenost, na poslední řadu Nemocnice sbírala materiál skoro čtyři měsíce. "Chodila jsem do Nemocnice na Františku - na "čumendu" na operační sál, jako pomocná podavačka obvazů na ambulanci a na noční jako sestřička specializovaná na stlaní postelí," prozradila tajemství úspěchu autorka, která si všechno bedlivě zapisovala do notesu.

"Sázím na co nejdůkladnější sběr materiálů a pečlivou přípravu," říká Konášová a upozorňuje, že zlatou hřivnou každého scenáristy je dobrý odborný poradce. Připustila, že po dokončení se nejvíce bála ohlasů od lékařů. "Od nich ale přišly jen skvělé odezvy a mně spadl kámen ze srdce," přiznala scenáristka, kterou dnes mnozí považují za "Dietla v sukních".

Vztah mezi lékaři a filmařským prostředím nakonec vtipně vystihl Tomáš Šebek: "Jsem rád, že filmaři ve skutečnosti neléčí. A ještě raději, že lékaři ve skutečnosti netočí seriály."

Autoři: ,

Blogera připravil lajdáctvím o nohu, další zranil. Za nehodu dostal podmínku

Premium S podmínkou na pět let odešel od soudu čtyřiačtyřicetiletý Moldavan. V červenci 2019 způsobil na obchvatu Chrudimi...

Přes víkend zemřou všichni z JIP. Sestra vypráví o práci v době covidu

Premium Markéta Svobodová, hlavní sestra z Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, stojí spolu s dalšími šesti kolegyněmi z...

Android Auto a CarPlay v každém autě. Poradíme vám, jak na to

Premium Chcete používat oblíbenou navigační aplikaci na displeji v autě místo telefonu? Přečtěte si, jak to udělat a neutratit...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Mohlo by vás zajímat