‚Nagyová neměla Nečasovou ráda, to není zločin.‘ Stránky, které očistily milence

„Zprošťují se obžaloby,“ zaznělo na konci května tohoto roku u Obvodního soudu pro Prahu 1. Na lavici obžalovaných tehdy seděli bývalá šéfka premiérova kabinetu Jana Nagyová a zpravodajci Ondrej Páleník, Milan Kovanda a Jan Pohůnek, když se zpovídali ze zneužití vojenského zpravodajství.

Klíčové svědectví? Petra Nečase

Podle olomouckého vrchního státního zástupce Ivo Ištvana se případ zneužití vojenského zpravodajství opíral o nezpochybnitelné důkazy (viz box). Soudkyni Králové ale stačilo prakticky jen svědectví Petra Nečase, aby uvěřila historce o tom, jak se milenka tehdejšího premiéra snažila ochránit rodinu jeho a své sokyně v lásce.

Když si prý Nečas všiml, že se v okolí jeho rodiny pohybují cizí osoby, svěřil se s tím Nagyové, která poté věc konzultovala se zpravodajcem Páleníkem. Důvod, proč premiér oficiálně nepožádal o policejní ochranu, byl prý jednoduchý: „Vzhledem k velkým finančním nákladům s tím spojených v době úsporných opatření vlády, chtěl si být jistý, že věc bude prověřena a že bude mít na papíře, že je tam skutečně reálné bezpečnostní riziko. V tomto případě by požádal o ochranku, v opačném případě nikoli,“ argumentuje soudkyně na straně 23. Nagyová prý v této věci působila jen jako „komunikační kanál“.

Pro připomenutí: ve stejné době zmíněných úsporných opatření také Nagyová inkasovala statisícové odměny. Za Nečasovy éry totiž v roce 2011 její plat činil bezmála milion korun a k němu získala navrch ještě odměny 1,22 milionu. O rok později si na prémiích pohoršila - plat brala necelý milion a dalších 840 tisíc jí její šéf přidal na odměnách (více čtěte ZDE).

Boj mezi státními zástupci a obžalovanými byl o to, zdali se jednalo o sledování tehdejší Nečasovy ženy Radky nebo o takzvané kontrasledování na její ochranu. A zdali akci nařídila Nagyová ze žárlivosti, nebo o nasazení vojenské rozvědky věděl také sám Nečas. Obhajoba tvrdila, že se jednalo o kontrasledování, neboť kolem Radky Nečasové se prý pohybovali Jehovisté. A právě této verzi soudkyně plně uvěřila.

Ostatně otázku sledování, ke kterému by bylo třeba posvěcení vlády, a případného kontrasledování, měla před soudem vyjasnit odborná analýza Útvaru zvláštních činností. Její závěr byl jednoznačný, že se jedná o sledování (které zpravodajci podle posudku navíc prováděli chybně).

Pokud by šlo o kontrasledování, stejně by podle posudku podléhalo schválení ministra.„V tomto kontextu bylo uvedeno, že tato činnost, tedy tzv. kontrasledování se provádí pouze na základě odpovídajícího povolení, které ze zákona umožňuje sledovací skupině prolomit práva a svobody občanů,“ cituje z analýzy soudkyně Králová.

Právě to je podle ní ale v rozporu nejen s výpověďmi obžalovaných, ale i svědků Alexandra Vondry a Vlastimila Picka. Ti před soudem totiž uvedli, že ministr obrany musí vojenské tajné službě povolovat sledováním, nikoli už kontrasledování.

Rozporuplný důkaz, míní soudkyně

Soud ale odborný policejní posudek, který postup tajné služby stavěl mimo zákon, zamítl. „S tímto odborným vyjádřením se soud nemohl zcela ztotožnit, neboť má za to, že jsou v něm podstatné rozpory, zejména se to týká povolení ke kontrasledování, což si odporuje již v tom smyslu, že pojem kontrasledování není žádnou právní normou upraven a nikde není uvedeno, že je nutný k této metodě souhlas či povolení,“ argumentuje Králová a v závěru odstavce ještě dodává: „Soud toto odborné vyjádření hodnotí pouze jako sdělení ředitele útvaru, který je pod ním podepsán.“

V překladu to tedy znamená, že soudkyni Králové stačilo, když obžalovaní svou vinu popřeli, tedy jejím slovníkem: vysvětlili, že se jednalo o kontrasledování.

„Rovněž další svědci a obžalovaní potvrdili, že se nejedná o profesionální výstup vojenského zpravodajství a pokud se týká činnosti, kterou prováděli, že se jednalo o obranu proti sledování,“ konstatuje v rozsudku.

Že jsem o sledování nevěděl? Jen marketing

A po svém se Králová vypořádala i Nečasovým mediálním prohlášením z 15. června 2013, tedy dva dny po zásahu na Úřadu vlády. Premiér tehdy důrazně prohlásil, že o sledování nevěděl (viz box Nečasovo prohlášení).

„Svědek Nečas však ve své výpovědi před soudem uvedl, že toto prohlášení sice přečetl, ale bylo sepsáno odborníky na politickou komunikaci a politický marketing s primárním cílem, aby tato slova zazněla do zahraničí, neboť 16. června měl absolvovat setkání předsedů Visegradské čtyřky,“ stojí v rozsudku.

Asi ji neměla ráda, ale s ničím to nesouvisí

V rámci soudního líčení nechala Králová přehrát i odposlechy, ze kterých vyplynulo, co vše Nagyová v pozici šéfky premiérova Kabinetu řešila. V žaludku jí ležela právě Radka Nečasová, o níž se vyjadřovala vulgárně, a při telefonním hovoru s Nečasem ho nazývala primitivem či volem.

Paralelní život pana Čistého. Dlouholetý vztah s Nečasem vynesl Nagyovou k moci

„Odposlechy prezentují pouze citové rozpoložení účastníků hovoru a lze připustit závěr, že obžalovaná Jana Nečasová neměla zřejmě kladný vztah k bývalé manželce tehdejšího předsedy vlády, ale dle hodnocení soudu to s trestnou činností nesouvisí,“ uvádí soudkyně. Podle ní se Nagyová, tedy kdyby opravdu chtěla získat informace o Radce Nečasové, mohla jednoduše zeptat přímo Petra Nečase.

„Ani jeden z provedených důkazů nevede k závěru o tom, že by obžalovaní naplnili skutkovou podstatu žalovaných skutků po objektivní i subjektivní stránce,“ uzavřela Králová.