Proč nelze stíhat rozdávání trafik:
"Za projev učiněný v poslanecké sněmovně je namístě pokládat i jednání poslance v souvislosti s jeho politickou činností a tedy také jednání vedoucí k politickým dohodám, kompromisům či politickým rozhodnutím, ať už v rámci jedné či více politických stran či jejich koalic. Jde tak stručně řečeno o vyjádření postojů v rámci politické soutěže probíhající nepochybně i v poslanecké sněmovně, a to i ze strany jednotlivých poslanců."
Zlomové usneseníJak na Nejvyšší soud reagoval Ištvan: Tři exposlanci ODS nebudou souzeni za trafiky, rozhodl Nejvyšší soud Jak na usnesení reagoval Miroslav Kalousek a Petr Nečas: |
"Za takový projev je v daném případě namístě pokládat i (v daných souvislostech a s ohledem na dosud učiněná skutková zjištění) jednání obviněného, pokud tento v rámci výkonu svého poslaneckého mandátu odmítl vyjádřit svůj souhlas s přijetím označených (daňových) zákonů. Stejně tak lze označit za výkon jeho poslaneckého oprávnění i jeho další postoj, pokud se vzdal svého poslaneckého mandátu proto, aby umožnil pokračování vlády, která s přijetím uvedených zákonů spojila hlasování o vyjádření důvěry v ní. Projev učiněný poslancem (s ohledem na již uvedené) v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky tak nelze zakomponovat, jako jeden ze znaků skutkové podstaty trestného činu, jehož se měl dopustit."
"Pokud za daných okolností hlasoval o přijetí zákona či vzdal se poslaneckého mandátu, nelze takové jeho jednání vztáhnout současně k naplnění všech znaků skutkových podstat již označených trestných činů."
Proč je ochránila imunita:
"Podstatným však zůstává to, že v označeném období tak, jak je uvedeno ve skutkovém popisu citovaného usnesení o zahájení jeho trestního stíhání, je obviněný v tomto směru chráněn imunitou poslance Parlamentu České republiky. Proto také dospěl Nejvyšší soud k závěru, že v posuzované věci tak došlo k nepřijatelné ingerenci exekutivní moci do moci zákonodárné. Současně je také namístě uvést, že ani ze skutku popsaného v odůvodnění vzneseného obvinění nijak neplyne, že se tak mělo stát mimo půdu poslanecké sněmovny či jejích orgánů."
Proč případ ještě nekončí:
"Nejvyšší soud se nemůže v rámci svého rozhodnutí dále vyjadřovat k tomu, za jakých okolností se poslanec svého poslaneckého mandátu vzdal a co jej k tomu vedlo. Takové úvahy mohou již být případným předmětem dalšího šetření orgány činných v trestním řízení, když je v této souvislosti třeba zmínit i to, že předmětný skutek je sice namístě posuzovat v jednom celku, ale i to, že Nejvyšší soud v rámci podaného návrhu obviněného na své vynětí z pravomoci orgánů činných v trestním řízení mohl zabývat pouze tou částí předmětného skutku, která se uvedené problematiky přímo týká a které je v označeném skutku vymezeno dobou od 18. 9. 2012, do vzdání se jeho poslaneckého mandátu dnem 7. 11. 2012."
Proč usnesení pomůže i Ivanu Fuksovi:
(i když Fuksův advokát nepodal stížnost k Nejvyššímu soudu)
"Je tak konečně namístě uvést, že bude věcí orgánů činných v trestním řízení, jaký budou volit ve věci obviněného další postup, a to samozřejmě s přihlédnutím k rozhodnutí, které takto přijal Nejvyšší soud. Nezbývá potom než upozornit (ve vztahu k dalším srovnatelně obviněným) na ustanovení § 261 tr. ř., tedy institut beneficia cohaesionis per analogiam." (institut beneficia cohaesionis per analogiam znamená "dobrodiní záležející v souvislosti" - pozn. red.)