Tak jako každý rok, úderem začátku adventní doby, se v našich městech, ale i v dalších městech střední Evropy otevírají vánoční trhy. Především u nás je téměř po celou dobu nazýváme vánočními. Část církevní veřejnosti láme rukama a naříká, co je to za nešvar.
Myslím však, že můžeme na toto období pohlížet i očima adventních písní, tzv. rorátů, a přípravou na duchovní svátky, narození Ježíše Krista, kterým začíná nová éra historie.
Přesto doba adventní je pro veškerou veřejnost, včetně věřících, neodmyslitelně spojena s přípravou na Vánoce. A tak název vánoční trhy, vánoční prodej, nás může také přimět k tomu, abychom nezapomněli na své blízké.
Rodina, nejlepší sociální síť
V současné době víme, že podle výzkumu nejdelší čas trávíme hleděním na svět pomocí sociálních sítí, ale čas, který věnujeme vlastní rodině, se stává popelkou – když už jsme začali poezií. Pro mnohé je poslech vánočních koled také i určitou přípravou a může přivést k tomu, že Vánoce nejsou jen svátky dobrého jídla a pohody!
Přece nelze tvrdit, že náš letopočet počítáme podle hostiny, ale letopočet se vždy počítal podle určité historické události, která měla široký dopad. V Řecku to byly olympijské hry, Římané počítali čas od založení města Říma.
ČEKSTAJL: Co si obléknout ke štědrovečerní večeři? Určitě nezapomeňte na boty |
A „východní samoděržaví“ počítalo letopočet od doby vlády jednotlivých panovníků. Až v 6. století mnich Dionysius popsal rok Kristova narození, a tak vydal i signál počítání let od narození Krista, či po Kristu.
Původní označení letopočtu zní Anno Domini – a má tak vyjádřit Kristovu vládu. Najdeme to v kronikách, na fasádách domů a podobně: Anno Domini, ve zkratce A. D., anebo česky Léta Páně, L. P. Později však, v 19. století, se zjistilo, že zde něco nehraje, že se Kristus vlastně narodil až čtyři roky „před Kristem“.
Pozornější bádání se pokusilo vycházet z textu o návštěvě mágů (králů), jejichž počet však také neznáme. Podle darů, které přinesli asi tak dvouletému dítěti Ježíšovi, usuzujeme, že mohli být tři. Ve Španělsku ovlivněném židovskou kulturou nám zdůrazňují, že těch mágů bylo sedm.
To je číslo dokonalosti. Zde je také třeba si připomenout, že narozeniny se většinou neslavily a část lidí neznala přesně svůj věk, a tak za větší svátek a prvotřídní oslavu byla považována právě tato návštěva mágů s názvem „Zjevení Páně“, a tak tomu ve Středomoří do jisté míry zůstává dodnes.
Když Saturn potká Jupitera
Byl to Jan Kepler, který na základě pohybu nebeských těles zjistil, že to nemohla být kometa, ale že onou hvězdou, podle které se řídili, byla konjunkce Saturna, planety židovské, s Jupiterem, planetou královskou.
Tato hypotéza byla potvrzena rozluštěním hliněné tabulky z Aššurbanipalovy starověké knihovny z Ninive, kde je zachycen příběh správnějšího proroctví: „Až dojde ke konjunkci Jupitera se Saturnem v souhvězdí Ryb, narodí se nový vládce světa.“ Ve druhé polovině 20. století i oxfordský astronom a numismatik Michael Molnár objevil druhou verzi, která byla rozšířena ve Středomoří. Ovšem s popisem, že to bude ona konjunkce Jupitera a Saturna v souhvězdí Berana.
Naše zaalpské Vánoce, především české Vánoce, které se opírají o Prahu doby Karla IV., to jsou koledy a další zvyky. Nejstarší český překlad Bible při Lukášově zprávě o narození Krista nepoužívá terminologie vlastní autoru, lékaři, ale zde andělé zvěstují zprávu o narození Krista něžným jazykem maminky a mluví o děťátku, nemluvňátku, mláďátku, pacholátku.
Slyšíte zpěv koled? A z tohoto překladu vznikly vánoční písně ve všech slovanských národech. Dokonce i u sousedů v německé jazykové oblasti.
Dítě, radost, láska
Naše Vánoce nevyprávějí bezprostředně o narození vládce a panovníka, ale o narození dítěte, které přináší radost a lásku. To je vánoční píseň našich českých Vánoc.
A tak vám přeji radostné a požehnané svátky narození Ježíše Krista, neboť jak napsal Bohumil Hrabal: „Ježíšek chodil do školy – do staronové synagogy.“ Byla to jeho odpověď turistům, poutníkům, kteří hledali Pražské Jezulátko.
Bývalý velvyslanec USA Stephen B. King na rozloučenou z Prahy pozval na české Vánoce celou svou rodinu se slovy: „Nejkrásnější Vánoce jsou v Praze!“ A jako vánoční pozdrav nám převyprávěl a nechal si svými vnoučaty přezpívat známou koledu o králi Václavovi.
Veselé Vánoce 2054. Motto: V terénu jsou hlídky s dlouhými zbraněmi a balistickou ochranou |
Tak nejenom nákupy, ale právě české Vánoce se známou vánoční hudbou Jana Jakuba Ryby kéž zní nejenom v kostelích, ale na všech náměstích. I tak se se mnou loučil bývalý papežský nuncius v Praze Diego Causero.
Dominik Duka, kardinál a bývalý pražský arcibiskup
