Šéf domobranců u soudu popřel vinu. Obvinění z terorismu jsou mimo mísu, řekl

Autor: ,
  13:22aktualizováno  13:22
Obžalovaný zakladatel proruského paramilitárního spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír (ČVZM) Ivan Kratochvíl ve středu u soudu vypověděl, že v roce 2017 zamýšlel založit pobočku skupiny na Donbasu. Chtěl, aby ji vedl bývalý voják Martin Sukup, kterého později české soudy v nepřítomnosti odsoudily za boj v řadách separatistů k 21 letům vězení.
Obžalovaný Ivan Kratochvíl u Městského soudu v Praze v kauze proruské...

Obžalovaný Ivan Kratochvíl u Městského soudu v Praze v kauze proruské domobranecké skupiny Českoslovenští vojáci v záloze za mír (27. října 2025) | foto:  Petr Topič, MAFRA

Kratochvíl ale popřel, že by na Donbas zároveň vyslal vycvičit spoluobžalovaného Miloše Ouřeckého s cílem, aby domobrancům po návratu předal bojové zkušenosti pro případné ústavní, hospodářské a politické změny v ČR.

„Obžalobu odmítám v plném rozsahu. Žádná z těch věcí, které jsou mi kladeny za vinu, se nestala,“ prohlásil Kratochvíl u pražského městského soudu. Zdůraznil, že má za sebou 25 let služby v armádě a že jeho specializací je řízení obrany státu.

„Obvinění z terorismu jsou s prominutím trošičku mimo mísu. Názory, které jsem měl před 15 lety, se naplňují – problémy vyplývající z řízeně neřízené migrace a z nepochopení fungování jednotlivých velmocí,“ pokračoval podplukovník ve výslužbě, kterého obžaloba viní z podpory terorismu ve prospěch zločinecké skupiny. Hrozí mu 9,5 roku až 16 let vězení.

Ouřecký v pondělí prohlásil vinu ohledně účasti na teroristické skupině. Kratochvíl připustil, že muži zprostředkoval po besedě ČVZM cestu na Donbas. Řekl ale, že ho nijak nepřemlouval k zapojení do bojů a že s ním po jeho vstupu na ukrajinské území už nebyl v kontaktu. „Vůbec mě nenapadlo, že se přidá k ozbrojencům,“ uvedl. Přiznal, že Ouřeckému dal na cestu obálku s rozkazem pro svého známého Sukupa, ve kterém ho pověřil založením pobočky spolku. Přiložil i členské průkazky.

„Byly tam podklady, aby mohli zřídit pobočku podle tamních zákonů a pravidel. Byli to krajané, měli výcvik z české armády, žili tam. Mohli přenášet zkušenosti ze svého života k nám. Byl to nejbližší konflikt a podle mého názoru hrozil tím, že ovlivní vývoj v ČR, což se i stalo,“ řekl Kratochvíl. Ke zřízení pobočky nakonec nedošlo. Obžalovaný výslovně popřel, že měl v plánu vysílat Čechy na Donbas, aby se tam učili bojovat.

Kratochvíl čelí obžalobě také z financování terorismu, protože zaslal na Donbas peníze. Podle něj to nebyl příspěvek na účet teroristických skupin, ale na léčbu Čecha Pavla Botky, který na Donbasu přišel o nohu poté, co šlápl na minu. Botku české soudy v roce 2022 potrestaly jako uprchlého 20 lety vězení za boj v jednotkách separatistů. Třetím bodem obžaloby je pak nakládání s dětskou pornografií, kterou policie našla v Kratochvílově počítači. „Jednoznačně to odmítám, lidsky mě to uráží – do počítače vám dá dneska kdo chce, co chce,“ uzavřel obžalovaný.

Vstoupit do diskuse (1 příspěvek)
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.