Udávaly směr vývoje české architektury.
PRAHA Když se minulý měsíc v Praze oženil architekt Jan Kaplický, vybral si pro svatební obřad nezvyklé místo. Rozhodl se pro světově proslulou Loosovu vilu, kterou vytvořil jiný slavný architekt.
Slavné pražské vily prožívají po letech stagnace za minulého režimu renesanci.
Významné vily, v původním slova smyslu letohrádky na venkově, vznikaly v Praze už v baroku. Pražskou raritou je, že se až do dnešních dnů některé z nich zachovaly. Jedná se zejména o vilu Amerika (kde je nyní Muzeum Antonína Dvořáka) nebo smíchovskou usedlost Portheimka (nyní galerii) od významného barokního architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera.
Nejslavnější éra pražských vil přišla v meziválečném období, kdy vznikla světově známá funkcionalistická osada Baba. Po socialistické éře výstavby panelových domů se po sametové revoluci začaly opět v Praze stavět architektonicky hodnotné vily. „Něco se ale jednou provždy změnilo,“ hodnotí architektka Radomíra Sedláková z Národní galerie, kurátorka výstavy Slavné pražské vily.
Ještě na rozhraní 19. a 20. století architekti navrhovali nejen dům, ale i veškeré jeho vnitřní vybavení od nábytku přes osvětlení až po kávové servisy. „Jenže jak se život zrychloval, začalo se čím dál víc sahat do katalogů a vzorníků. Ale ještě třeba architekt Jan Kotěra na začátku minulého století navrhoval nejen stavby, ale i textilie do interiérů,“ dodala Sedláková.
Výstava to názorně dokládá. Jsou na ní například Kotěrovo křeslo a stolek vytvořený pro Suchardovu vilu. Potomci původní Suchardovy rodiny ve vile stále žijí a Kotěrův mobiliář s pietou opatrují.
Slavné pražské vily mívaly většinou i slavné majitele a vázaly se k nim slavné příběhy. Současní vlastníci však z bezpečnostních důvodů touží zůstat v anonymitě.
Bezejmenná proto zůstává vila, která byla letos postavena pod Strahovem podle návrhu architekta Michala Hlaváčka. Je málo viditelná a přístup k ní vede dlouhým úzkým tunelem, jenž ústí do suterénní haly s šatnou.
Požadavky na rodinné bydlení se měnily s dobou. Zatímco dříve chtěli majitelé funkční stavbu odpovídající jejich životnímu stylu, dnes touží po reprezentativním sídle. „Třeba Fričova vila v Hodkovičkách, kterou mu postavil Ladislav Žák, je na dnešní poměry skromná a malá,“ řekla Daniela Karasová z Uměleckoprůmyslového musea.
***
Slavné vily - Nová výstava o architektonických skvostech se blíží
Slavné pražské vily
Stejnojmenná výstava je do 6. ledna otevřena ve Veletržním paláci v Holešovicích. Představuje 63 výjimečných architektonických děl, určených pro rodinné bydlení. K výstavě je vydána i stejnojmenná kniha.
Kovařovicova vila pod Vyšehradem Kubistickou vilu v Libušině ulici navrhl v roce 1912 architekt Josef Chochol pro inspektora stavebních podniků Bedřicha Kovařovice. Pětiosé uliční průčelí, rozdělené do řady šikmých ploch, bylo provokující a ve své době šokující.
Müllerova (Loosova) vila Nejslavnější pražská vila stojí ve Střešovicích v ulici Nad Hradním vodojemem. V současné době je vila výstavním exponátem, kde organizuje návštěvnické prohlídky Galerie hlavního města Prahy. V interiéru uplatnil architekt Adolf Loos princip raumplanu, tedy spojitého prostoru o nestejných výškách.
Kafkova vila Architekt Pavel Janák ji navrhl v době mezi dvěma světovými válkami jako rodinný dům sochaře Bohumila Kafky na Ořechovce. Výrazná je červená barva režných cihel, inspirovaná holandskou architekturou. Původní projekt byl značně pozměněn.
Dvořákova vila Rané dílo architekta Jana Kaplického z doby před jeho emigrací do Velké Británie stojí na Dobešce. Původní majitelé obývají dům dodnes. Stavba nezapře vliv meziválečného funkcionalismu, z domu na kopci nad Braníkem je krásný výhled.
vila Věry Chytilové Jedinečné místo v Troji si vybrala pro rodinné bydlení první dáma českého filmu. Architekt Emil Přikryl vilu navrhl v roce 1972. Dodnes se traduje, že zadání na stavbu domu od Chytilové znělo takto: ať to nevypadá jako trafostanice.
