TCHAJ-PEJ Zástupy lidí se začaly tento týden scházet před Památníkem tchajwanské demokracie (dříve Čankajškovým památníkem) v Tchaj-peji, aby vyjádřily svůj nesouhlas s krvavým potlačováním protestů v Tibetu. Dění ve Lhase nachází na Tchaj-wanu, na který má Čína namířenou asi tisícovku raket, silnou odezvu.
„Čím se Tibeťané provinili? Lidé v Tibetu pouze volají po svobodě, zejména svobodě vyznání, a na tom nemůže být v žádném případě nic špatného,“ nechal se o víkendu slyšet odstupující prezident Čchen Šuej-pien z Demokratické pokrokové strany. „Tibet s Čínou podepsal mírovou dohodu, ta má ale asi hodnotu toaletního papíru,“ připomněl Čchen s tím, že Tchaj-wan může být po Tibetu další na řadě.
I když ostrov o víkendu čekají prezidentské volby provázené referendem o vstupu do OSN, Čína se ho odmítá vzdát a stále si ho nárokuje jako jednu ze svých provincií. Zásah v Tibetu tak mnozí vnímají jako varování ze strany Pekingu, aby Tchaj-wan zapomněl na svůj sen o nezávislosti. Nyní se spekuluje o tom, do jaké míry může dění v Tibetu volby a referendum na Tchaj-wanu ovlivnit.
Prezidentský kandidát Demokratické pokrokové strany (DPP) Frank Sie nelenil a rozhodl se čínského zásahu využít ve svůj prospěch. Prohlásil, že pokud ve volbách zvítězí favorizovaný kandidát Kuomintangu a někdejší starosta Tchaj-peje Ma Jing-ťiou, čeká Tchaj-wan stejný osud jako Tibet. Kuomintangský kandidát je totiž pro větší sbližování s Čínou včetně zavedení společného trhu a pravidelných leteckých linek mezi ostrovem a pevninskou Čínou (nyní přímé linky fungují pouze během nejdůležitějších čínských svátků, po zbytek roku existuje spojení pouze přes Hongkong nebo Macao).
Sie sice souhlasí s oživením turistického ruchu mezi Tchaj-wanem a Čínou, ale odmítá ostrov otevřít pracovní síle z pevniny. „Příliv lidí z pevninské Číny by Pekingu usnadnil ostrov obsadit v případě, že by se Tchajwanci postavili Číňanům na odpor,“ sdělil Sie.
Ma výroky svého rivala odmítl s tím, že srovnávat Tibet s Tchaj-wanem není na místě. „Tibet je pod vládou Číny, ale Tchaj-wan nikoli. Tchaj-wan má svoji suverenitu. Volíme si vlastního prezidenta i vlastní parlament a máme svoji vládu. Pevninská Čína nás neřídí,“ řekl Ma s tím, že výroky kandidáta DPP pouze poškozují status Tchaj-wanu.
Referendum o vstupu do OSN Ma plánuje v případě svého zvolení přesvědčit Čínu o tom, aby odstranila na Tchaj-wan namířené rakety, a uzavřít s ní mírovou dohodu, kterou Kuomintang předjednal v Pekingu před třemi lety. DPP s tím samozřejmě nesouhlasí a navíc tvrdí, že taková mírová smlouva by měla asi stejnou cenu jako ta tibetsko-čínská.
I když se dění v Tibetu stalo na poslední chvíli na Tchaj-wanu předvolebním tématem, ještě silnější dopad může mít na výsledek referenda. Čína totiž již dala v minulosti jasně najevo, že pokud se Tchaj-wan v referendu vysloví pro vstup do OSN, Peking odpoví vojenským zásahem. Od konání referenda se proto ostrov snažily odradit i Spojené státy, které dávaly hlasitě najevo svůj nesouhlas. Obyvatelé Tchaj-wanu tak mají ve světle nových událostí, o čem přemýšlet.
O autorovi| Klára Tylová, dopisovatelka LN, Tchaj-wan
