Nečas zvýšení penzí o 700 korun neuvedl
Ad LN 31. 8.: Kdopak to rozhoduje?
V komentáři zazněla nepravdivá informace, že ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas v červnu prosazoval zvýšení penzí důchodcům o 700 korun. Tento údaj byl již dementován tiskovou reakcí ze dne 27. 6. 2007. Pan ministr nikdy nehovořil o konkrétních sumách zvyšování důchodů, a pokud se taková čísla v tisku objevila, byla pouhými spekulacemi jejich autorů. Chybné propočty Aktuálně.cz bohužel převzala i některá další média.
O skutečném zvýšení bylo rozhodnuto na základě analýz, z nichž vyplývá, že daňové změny důchodce nepoškodí a zároveň bude udržena bilance výdajů státního rozpočtu na rok 2008 tak, aby výsledný deficit nepřesáhl 3 %. Zároveň tak budou udrženy výdajové rámce stanovené zákonem o rozpočtových pravidlech. Není bez zajímavosti, že socialistické vlády tyto výdajové rámce soustavně porušovaly, což je jednou z příčin současného neutěšeného stavu veřejných financí. Vláda Mirka Topolánka je hodlá dodržovat, což je jedním z předpokladů ozdravění veřejných financí.
Kromě toho - bonus k důchodu za vychované děti bude nadále jedním z témat právě projednávané důchodové reformy. Nikdy nebylo slibováno, že se bude týkat současných důchodců.
Jiří Sezemský, vedoucí oddělení styků s veřejností MPSV
Potřebujeme fakta o diktatuře
Ad LN 29. 8.: Mají média zveřejňovat materiály...
Čím více faktů o diktatuře vypluje na povrch, tím lépe! Vezme to argumenty všelijakým, dnes vyrůstajícím mladým snaživcům se spasitelským komplexem, kteří by chtěli naši dnešní společnost „uzdravovat“, jako se to přes všechny světové historické zkušenosti daří panu Chávezovi ve Venezuele. Vždyť upřímně, kdo z nás, těch bez másla i těch s trochou másla na hlavě, by si chtěl znovu zopakovat oněch čtyřicet let komunistické reality?
Novináři si vybrali zpěváky a herce jako příkladné symboly. Vysloužili si to svojí prominencí za minulého režimu, v jehož rámci žili a pracovali.
Pavel Veleba, velebap@chello.cz
...a ptal ses u Fišera?
Ad LN 29. 8.: Zemřel knihkupec Fišer
Tuto otázku jsme slýchávali už v době totalitní antinormaliazce, když jsme marně hledali potřebnou knihu. V úterý 28. srpna legendární pražský knihkupec Bohumil Fišer zemřel. Po těžké nemoci, ve svých 66 letech. Stávaly zde fronty nedočkavých čtenářů, ale i po listopadu 1989, když se rozpadl knižní velkoobchod zásluhou Miroslava Macka a kdy naši knihkupci museli začít navazovat desítky přímých kontaktů s nakladateli po celé republice. Bohumil Fišer v tom byl mistr, skutečně jste zde dostali téměř všechno, a to na několika metrech čtverečních, které si koupil počátkem 90. let v Kaprově ulici. Kolik zde jen uskutečnil autogramiád a veřejných prezentací, při nichž stával skromně pozadu a stranou. Nikdy neodmítal nákup knih do komisního prodeje, přišel-li vydavatel a spisovatel s vlastním nákladem přímo z ulice. Přestože vznikly velké knižní domy, nové velkoobchodní firmy, knižní veletrhy, Bohumil Fišer neztrácel přímý kontakt se svými čtenáři.
Zarmouceni jsou jeho spolupracovníci, které vychovával k obrazu svému, je smutno nám čtenářům, pro něž Fišer v Kaprovce zůstane asi navždy pojmem.
Miroslav Sígl, miroslav.sigl@seznam.cz
Rakouská averze má hluboké kořeny
Ad LN 28. 8.: Střední Evropa míří do krize
Averze Rakušanů vůči Čechům není současného ani polistopadového data. Měli nás rádi jen tehdy, kdy cítili nad námi převahu. Za RakouskaUherska („Vždyť každá rakouská rodina měla služtičku nebo švícka z Čech,“ jak se vyjádřila jedna moc hodná a vzdělaná a k Čechům velmi empatická rakouská dáma.), za totality (vždyť ti čeští emigranti jsou chudáci a není jich zas tak moc).
Ale představte si, že se švíckové a služtičky vzbouřili, rozvrátili říši (což Rakušani Čechům, hlavně však Masarykovi a Benešovi zazlívají), přičemž jim ukradli jejich investice v Čechách (ovšem stonásobně zaplacené českou prací). A Temelín? Je to memento stále na očích, které Rakušanům říká: Snad jsme tu svou jadernou elektrárnu neměli zastavovat. Toto podle mě vysvětluje naprostou iracionalitu rakouských argumentů.
Ing. Vladimír Masák, Praha
Jak dlouho ještě?
Ad LN 31. 8.: Ach, synku, synku, hajloval-li jsi?
Quo usque tandem abutere patientia nostra...? Jak dlouho ještě budou tolerovány na fotbalových stadionech protižidovské výkřiky části fanoušků? Jak je možné, že tito nejsou na místě příslušníky policie perlustrováni a následně trestáni? Jak je možné, že sudí či přítomný delegát hru neukončí? Jak je možné, že veřejnoprávní televize pokračuje v přenosu? Co se musí stát, aby se tato nehoráznost neopakovala? Hanba, hanba!
Máme se kde poučit, v kolébce fotbalu toto dávno vyřešili. Žádám příslušné orgány, aby plnily svou funkci a činily, co jim ukládá zákon a povinnost! Jinak je nejlépe fotbalovou ligu na nějakou dobu ukončit.
Dr. V. Chytil, Praha
OPRAVA
Ve fejetonu Petrušky Šustrové otištěném včera v rubrice Poslední slovo (LN 31. 8., str. 12) bylo chybně uvedeno jméno školy Gur Arje. Za toto nedopatření se omlouváme.
***
Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 - Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz Nezkrácené znění dopisů a další ohlasy čtěte na www.lidovky.cz/dopisy
