Tomáš Garrigue Masaryk a barbar
Ad LN 14. 9.: Masaryk a barbaři
Ve svém textu Martin Zvěřina napsal, že se Ústav TGM„ve své polistopadové historii neprokázal přesvědčivými výsledky“. Těší ho, že se situace obrací k lepšímu „loňskou změnou vedení této instituce“. Dále se čtenář dozvěděl, že Ústav TGM nedokázal „vydat sebrané spisy prvního prezidenta“. Zvěřinův text je pouhým sloupkem, ale tolik věcných chyb na tak malém prostoru aby i v novinách pohledal. Ústav TGM není instituce, ale obecně prospěšná společnost. Žádné změny „ve vedení“ nenastaly, to si redaktor vymyslel anebo popletl.
Podobně nesmyslná je informace o Spisech TGM, které autor asi neměl ani v ruce. Kritické vydání Spisů TGM se opírá o materiály Archivu TGM. Vyšlo již 23 svazků (další svazek vychází ještě v tomto roce), z nichž žádný není pouhým přetiskem dosud vydaných děl. Některé svazky jako dvě knihy parlamentních projevů, dvě knihy projevů prezidenta, dále Pokus o konkrétní logiku (a mohli bychom pokračovat) byly objevné i pro odborníky. Nemluvě o několika svazcích, které poprvé zprostředkovávají - namnoze neznámé a nikdy knižně nevydané -studie a články (dosud ve třech rozsáhlých svazcích). Nic z těchto snadno ověřitelných skutečností autor neuvádí. Zdá se, že jeho plamenná výzva, abychom Masaryka studovali, platí na něho samotného. Žádný výbor z Masaryka nemůže vzniknout bez přihlédnutí k dosud vydaným Spisům TGM. Ústav nikomu nebránil v uspořádání „neakademického“ výboru, i když má obavy z editorů, kteří by pracovali podobným způsobem jako pan Zvěřina.
Josef Zumr, předseda Správní rady-Kuratoria ÚTGM, o. p. s. , Jiří Brabec, hlavní redaktor Spisů TGM
Praha plná věžáků
Ad LN-Metropole 7. 9.: Pankrác bude centrem čtyřky
Ještě že je ochranné pásmo pražské památkové rezervace tak velké! Jinak bychom měli výškové budovy, kam bychom se podívali - přece turisté musejí někde bydlet. A nejlíp co nejblíž centru. Tlak developerů a architektů je tak obrovský, že před budovami na Pankráci nás může zachránit už jen UNESCO, protože my sami si naši Prahu před nimi ubránit nedovedeme. Jestliže se odolat tlaku nepovede, nebudeme se muset o to, kam turisty ubytovat, bát, protože Praha ztratí svoji unikátní podobu a turisté zamíří jinam. Stejně jako developeři a jejich projekty. Radmila Gočová, Praha
Země nám neúčtuje nic
Ad LN 7. 9.: Recyklace je modla, nevěřme jí
Pan Marek Loužek, ekonom a politolog, CEP, se projevil jako typický produkt jednostranného ekonomického vzdělání, zaměřeného na krátkodobé ukazatele. Samozřejmě že z pohledu okamžité efektivity je recyklace zbytečná, nevyplatí se a jen „otravuje“ lidem život. V dlouhodobém horizontu se však určitě vyplatí, a to nejen proto, že by mělo docházet k šetření prvotními přírodními zdroji, ale také tím, že budou ušetřeny pozdější náklady na odstraňování zátěží vzniklých nesprávnou likvidací odpadů.
A především je zde jeden závažný moment, že ceny výrobků jsou zkreslené, protože v nich není započítána částka za bezpečnou likvidaci odpadu po zániku užitné funkce výrobku, ale ani cena za surovinu, kterou nám poskytuje planeta Země zdarma. Náklady na získání surovin totiž počítáme pouze jako cenu za práci a vstupy při těžbě, dopravě a zpracování surovin, ale nikoli již za náhradu vytěžené a spotřebované suroviny. Jedná se o tzv. externality, které do cen nejsou započítávány, protože je zatím nedokázali ekonomové vypočítat! Proto vypadá ochrana životního prostředí z pohledu většiny ekonomů jako činnost, která se nevyplatí.
Ivan Kasalický, kasalicky@centrum.cz
Vláda tančí mezi vejci
Ad LN 14. 9.: Hlas státu v New Yorku
Rád bych zpřesnil povzdech Zbyňka Petráčka, že „vláda nezaujala ke klimatické změně vlastní postoj“. Zde jsme svědky typického „tance mezi vejci“, kterého se vláda dopouští ke škodě naší mezinárodní prestiže i ke škodě občanů, kteří skutečně nevědí, jak to vláda vlastně s klimatickou změnou myslí. Avšak vláda svůj postoj vyjádřila, i když se tím asi nechce příliš chlubit. Stačí si pročíst usnesení Evropské rady z června t. r., kde se jednalo o osudu ústavní smlouvy. Premiér, který usnesení spolupodepsal, si pochvaluje, jak se podařilo z budoucí reformní smlouvy o EU vyloučit zmínky o ústavě, vlajce atd.; uvádí to jako náš úspěch.
Pomlčel ale o tom, že v usnesení o tom, jak by měla vypadat reformní smlouva, najdeme bod 19p), v němž se praví: „V článku 174 (o životním prostředí), který byl upraven mezivládní konferencí 2004 (rozuměj: v návrhu ústavní smlouvy), bude zejména zdůrazněna potřeba bojovat s klimatickými změnami opatřeními na mezinárodní úrovni.“
Připomeňme si, že Amsterodamská smlouva ani návrh ústavní smlouvy (které se v citovaném dokumentu říká MVK 2004) se explicitně o nějaké problematice klimatických změn vůbec nezmiňují. To tam tedy bylo jako nové téma přidáno až v červnu v Bruselu také se souhlasem českého premiéra. Česká vláda se tedy s vážností tohoto problému takto ztotožnila, ale jaksi o tom nechce mluvit.
Pokud se tedy prezident V. Klaus chystá na oficiální půdě OSN vůbec existenci tohoto problému a nutnost aktivních opatření bojovně popírat, může tak činit pouze jako soukromá osoba. Nikoliv však jako mluvčí státu, protože by se dostal do rozporu se stanoviskem nejen české vlády, ale celé EU. To není maličkost!
Zdeněk Šrein, UJEP v Ústí n. L.
***
Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 - Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz Nezkrácené znění dopisů a další ohlasy čtěte na www.lidovky.cz/dopisy
