Ad LN 15. 12.: Pozor na fazonu
Co si to jen ten Švejnar dovoluje? To si asi řekl Martin Weiss, kterého jsem až dosud považoval za novináře, který výrazně překračuje (v pozitivním smyslu) pomyslnou čáru oddělující jemný bulvár od solidní žurnalistiky.
Nevím, jakou chuť a zápach Martin Weiss očekával od první prezentace Jana Švejnara jako prezidentského kandidáta. V takové chvíli se obvykle říkají slova, která by asi vyslovil každý politik v obdobné situaci. Prezidentem všech občanů přece chtěl být i Václav Klaus, když do své funkce nastupoval. Přirozené by bylo, kdyby Jan Švejnar mohl své osobní názory projevit v diskusi se svým protikandidátem.
Vlastimil Čich, Rožnov pod Radh.
Kam s kasiny
Ad LN-Metropole Praha 14. 12.: Magistrát chce vymýtit herny
Doporučuji pražskému purkmistrovi, jakož i konšelům, aby se inspirovali španělským příkladem. Vystěhujme herny, kasina a nevěstince z hlavního města do některé z pouští vzniklých někdejším pobytem sovětských vojsk. Majitelům zmíněných podniků se naskytne možnost postavit ještě větší a krásnější paláce, mohutněji osvětlené a ozvučené. Pražanům se dostane možnosti prvního krůčku ke zklidnění města.
Jiří Hora, Praha
Bojujme o památník, ale jinak!
Ad LN 13. 12.: Otazníky nad památníkem
O Památníku národního písemnictví se píše jako o život. Tvoří se schéma mediálního obrazu případu PNP: nerozumný ministr, ředitelé Národní knihovny a Národního muzea v roli vlčáků nadržených roztrhat PNP a naducat si ho do „národních“ břich vlastních institucí.
Obrana svébytnosti PNP je v gruntu správná, tvrdím to jako badatel znající dobře jeho sbírky, lidi i „baráky“ a též jako člen Rady PNP. Velmi mi však vadí, že novináři nechali pohřbít Staré Hrady a omezili se jen na nárazový zpravodajský přístup. Kam se podělo zaklínadlo investigativní žurnalistiky? Hloupá, ale chytrácká politika starohradského obecního zastupitelstva byla malé sousto? I osobní návštěva ministra na jeho zasedání, kde nabídl odkoupení zámku?
Nekritizuji redaktorku Janu Machalickou za alarm na obranu PNP, ale za hru na efekt - je jednoduché nakopnout ředitele M. Lukeše za to, že se „producíruje ve společenských časopisech“. Těžší je zjistit, zda to je jen pro jeho ego, nebo zda z toho také užitečně těží muzejní marketing. Ale nejtěžší je proniknout do mechanismů hierarchie a subordinace ministerského vládnutí, v nichž i ředitel musí splnit zadání. A to byla koncepce začlenění PNP, kterou nepsal z vlastního popudu. Národní muzeum po Památníku národního písemnictví opravdu „netouží“, má dost svých starostí. Nekoncepčnost je na triku bezradného ministra, který musí vykazovat činnost. (Domyslete si hlubší souvislosti.) V kulturních rubrikách novin se objeví vždy jen snadný výkřik, kde je pracná analýza? Martin Sekera, člen Rady PNP
Falešný argument
Ad LN 13. 12.: U zubaře zaplatíme víc
Pro zavedení poplatků, příplatků a doplatků ve zdravotnictví stojí argument, že velká řada lidí zneužívá bezplatné zdravotnictví. Lékaře prý lidé navštěvují příliš často a mnohdy zbytečně. Vedle toho požadují předepsání zbytečně velkého množství léků, ze kterých si doma dělají nadměrné zásoby, a to vše musejí zaplatit zdravotní pojišťovny. Pravda ovšem je, že i takoví lidé existují, ale přesto jde o falešný argument. Kdyby tomu tak skutečně bylo, pak by nebyly do nových opatření zahrnuti stomatologové. K zubaři se přece nikdo příliš často nehrne a zajde k němu, až když už skutečně musí. A pokud jde o léky, ty předepisují zubní lékaři jen zřídkakdy.
Pavel Franc, České Budějovice
Co Klaus zamlčuje
Ad LN 11. 12.: Klaus pochyboval...
Václav Klaus hovoří o novém náboženství samospasitelné ekologie, aniž by přiznal, že jeho víra v to, že se vše vždy vyřeší samo od sebe, buď změnou preference zdrojů, nebo zdokonalením technologie, je náboženstvím mnohem výraznějším, nebezpečnějším, nezodpovědnějším a mnohem méně podloženým fakty. Klaus hovoří o ekodiktatuře, která se podle něj stává celosvětovou klíčovou doktrínou, ale zamlčuje, že diktatura bezbřehého ekonomického liberalismu a nadvlády „svobodného trhu“ a peněz je diktaturou působící nesrovnatelně větší škody a mnohem spolehlivěji vedoucí do ekonomické, politické a sociální záhuby.
Klaus zaměňuje problém politickoekologický problémem ekologickomorálním, když tvrdí, že chovat se ekologicky je člověku vlastní a že to samo o sobě stačí v přirozených podmínkách k ekologické rovnováze mezi člověkem a přírodou. Existuje dnes již bezpočet příkladů, že tomu tak není, včetně nevratného mizení přírodních druhů a nevratného poškozování klimatu. Že člověk díky svobodnému trhu a nadvládě peněz již dávno v přirozených podmínkách nežije, Klaus ignoruje.
Extremismus, ze kterého Klaus viní ostatní, ovládl jej samotného a vyvěrá z jeho rigidního intelektuálního vzdoru, politické slepoty a sociální a ekologické necitlivosti. Zároveň Klause podezírám z toho, že si uvědomuje, že silná a jednotná, ekologicky smýšlející Evropa bude znamenat konec neprůhledných mocenských struktur, které jej pomohly dostat k moci.
Darius Nosreti, Ostrava
***
Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 - Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz Nezkrácené znění dopisů a další ohlasy čtěte na www.lidovky.cz/dopisy
