Čtvrtek 25. dubna 2024, svátek má Marek
130 let

Lidovky.cz

DOPISY REDAKCI

Česko

Pane profesore, co je to totalita? Ad LN 28. 12.: ČSSD chválí komunistický režim... Moc ráda bych věděla, zda režim, který si do ústavy (ano, pane profesore Jičínský, jste jedním z autorů) vložil paragraf o vedoucí roli komunistické strany, praktikoval frašku voleb, povinné členství v komunisty ovládaných odborech, který zakazoval a hrubě trestal (i když ne smrtí) svobodu slova, shromažďování i ostatní běžné demokratické svobody, jako je například svoboda vyznání, rušil poslech západních rozhlasových stanic, zamkl své občany za ostnatý drát a v případě, že neuposlechli jeho nařízení, je vyhazoval z práce, nepouštěl jejich děti na studia atd., byl totalitní, či nikoliv. Jestliže nebyl, co tedy byl? Nesmyslům o sociální pohodě a rovnoprávnosti žen snad mohou uvěřit jen opravdu naivní lidé nebo ti, kteří záměrně a totálně (totalitně?) ztratili paměť, třeba pan profesor nebo sociální demokraté. Mgr. Jana Ondráčková, j.ondrackova@oli.cz

Díky za každou novou možnost Ad LN 29. 12.: Bojuji za politiky, kteří nekradou Díky za rozhovor. Jen více takových možností reprezentovat tuto pitoreskní figurku české politické scény tak, jak se to podařilo Renatě Kalenské. Výroky, kterých se pan Čunek dopouští, jednoznačně dokumentují, jaký velikán ducha a jak výrazná morální osobnost je tento pán, který stojí v čele významné politické strany a který vehementně usiluje o návrat do druhé nejvyšší vládní funkce. A navíc je přesvědčen, že v ní co nevidět usedne. Jeho přirovnání vlastní situace, v níž v době, kdy „hlídal“ cizí milionové vklady na svém účtu v bance a přitom pobíral sociální dávky, k pokladní ze samoobsluhy, která nese do banky tržbu, by mělo vstoupit do dějin. Přinejmenším by mělo být zakomponováno do nesmrtelných historií „největšího Čecha“ Járy Cimrmana. Smutné je, že tento valašský lidový vypravěč se stále těší podpoře a uznání řady špičkových politiků KDU-ČSL, kteří se donedávna těšili mé velké úctě a o nichž jsem si doopravdy myslil, že jsou alespoň potenciálními osobnostmi našeho veřejného života. Inu, vládní křeslo je přednější, není-liž pravda? Mojmír Weimann, Brno

Tento způsob reformy Ad LN 27. 12.: Reforma 2008 Už je to tak. Od Nového roku budeme platit za všechno víc. Připomíná to vtip z doby normalizace, jak se soudruzi dohadovali, co zdražit. Od á ančovičky, od bé brambory, až došli k ef a pravili, co takhle zdražit fšecko. A bylo. Dnes tu nejsou soudruzi, ale současná vláda se tím evidentně inspirovala. A je zcela nepochopitelné, že vláda, respektive antimonopolní

úřad rezignoval a dopustil, aby byla zdražena elektrická energie a plyn (obojí monopolní výrobci), aby byla zdražena doprava, a to veškerá (opět monopoly, i když v dopravě existuje alespoň malý výběr). Na to navazuje masivní zdražení nájmů, zdražení potravin jako následek zdražení energií, poplatky u lékaře a poplatky za položky na receptu. A je toho daleko víc. Je nepochybné, že reforma musí přijít. Ale toto není ten nejlepší způsob. Takto drasticky pojatá reforma může skutečně vést k občanské neposlušnosti, ale hlavně k obrovskému nárůstu preferencí levice. Ivan Žák, Praha

Co máte s tím princem? Ad LN 20. 12.: S pravdou ven: princ je gay Pokud přijmu, že Miloš Čermák ten článek psal vážně, pak musím pochybovat o jeho zdravém úsudku. Takže nevím, buď si svým příspěvkem dělá z lidí legraci, anebo se chce nějakým způsobem zviditelnit. Je přece teď módní psát o homosexuálech. V mém názoru mě utvrzují i všechny ostatní články na straně, zvlášť příspěvek Jeronýma Klimeše Je Popelka velká učitelka?. Nebudu rozebírat jednotlivosti. Jen k jedné větě. Proč pan Čermák píše: „Záběry třicetiletých mužů... jsou pro diváka zneklidňující“? Proč třicetiletých a proč pro diváka? Co nebo kdo mu dovoluje mluvit za diváka? Mohl by nejvýš napsat „pro mne jako diváka“. Například všichni členové naší rodiny na tom nic zneklidňujícího nenašli. Mně se pohádka zalíbila od prvního zhlédnutí, líbí se mi stále a Popelku i prince považuji za normální mladé lidi, kteří se v rámci pohádky do sebe zamilovali takřka na první pohled (jiskra přeskočila). Autorovi upřímně radím, aby tuto pohádku a svoji psychiku probral s psychologem, třeba s výše zmíněným Jeronýmem Klimešem. Karel Tomek, Praha

Reklama proti zdravému rozumu Ad LN – Metropole Praha 29. 12.: Sníh z Hradu poslouží dvakrát Slova staré písničky My Prahu nedáme, radši ji zbouráme… připomíná nedělní akce na Hradčanském náměstí. Lyžaři běhali po jeho malém obvodu, aby se mohla zviditelnit jedna velká firma a několik tzv. celebrit. Až ze Šumavy bylo třeba navozit několik tisíc tun umělého sněhu. Do srdce Prahy mají přitom zákaz vjezdu i lehké autobusy, neboť stařičké domečky Hradčan leží na ostrohu, který ujíždí na dvě strany. Co s mělkými základy hradčanských památek udělají desetitisíce nárazů kol od monster, která sem otcové města pustili, chápe každý památkář či stavař. Následné škody zaplatíme v daních všichni. Příště se prý připravuje mistrovství zeměkoule v padákovém seskoku z věží katedrály sv. Víta, s přesným dopadem na protější prezidentský balkon. Ing. B. Vejtasa, Strana občanské sebeobrany