Ad LN 30. 1.: Meda Mládková...
Hra pražské radnice, která zase odmítá „věnovat“ Werichovu vilu Medě Mládkové, mecenášce, která za své peníze zbudovala a obrazy ze své sbírky zajistila Museum Kampa, se opakuje. Před několika lety Meda Mládková za svoji nadaci podala návrh na využití prostoru vily a dokumentovala to asi 40 stranami podrobného projektu využití i rekonstrukce a v obálkové metodě předala šek skoro na desítku milionů. Nikomu z radních ale nedala žádný úplatek, tedy „všimné“. Asi proto tehdejší návrh vyhrál 29letý český podnikatel, který se právě vrátil z úspěšného podnikání na Ukrajině a který tam chtěl prodával tradiční perníčky a suvenýry. Rozdíl návrhů byl tak velký, že to hrozilo skandálem, zvláště když se objevily nějaké další nejasné machinace. Počkalo se a konkurz byl asi za dva roky znovu vypsán.
Po celou dobu Meda Mládková opakovaně prokazovala zájem o Werichovu vilu, kterou nechce pro sebe, ale jako místo k připomenutí Voskovce a Wericha a básníka Holana a místo pro kulturní akce a přednášky zvláště lidí z exilu. Konkurz byl znovu vypsán. Jediná přihlášená byla již jen Meda Mládková. Z nejasných důvodů magistrát opětně znemožnil realizaci jejího projektu a jak bylo v úterý oznámeno, raději sám objekt opraví. Z čích peněz? Z našich! Místo aby tam byly umístěny - podobně jako v Museu Kampa - sbírky, dary Medy Mládkové našemu městu, budou tam asi naši radní sami vařit guláš nebo prodávat čerstvé perníky. Jiřina Šiklová, Praha
Naprosto mdlý Švejnar
Ad LN 31. 1.: Projev Jana Švejnara je kultivovaný
Po přečtení příspěvku paní Dany Hábové jsem musela zapochybovat, zda jsme viděly stejný televizní přenos. Pro většinu tlumočníků a překladatelů patří paní Hábová na pomyslný tlumočnický olymp, takže je těžko pochopitelné, že v projevu Jana Švejnara neslyšela místy podivnou češtinu. Mám jen dvě možná vysvětlení: fakt, že je brilantní tlumočnicí právě z angličtiny, způsobil, že tyto prohřešky proti češtině nevnímala. Pokud ovšem hodnotila Švejnarův projev porovnáváním s tím, co bylo slyšet od senátorky Gajdůškové, pak je jasné, jak ke svému závěru došla. Navíc by v takovýchto debatách neměl „kultivovaný projev“ znamenat bezbarvý a naprosto mdlý.
Ilona Bagge, tlumočnice a překladatelka
I pasivní kouření zabíjí
Ad LN 29. 1.: Klaus na straně kuřáků
Podle titulku se Václav Klaus přidal na stranu kuřáků. To máme tedy společné, kuřáci jsou moji pacienti, kterým se více než 20 let věnuji a kterým se snažíme usnadnit to, co si většinou dlouho a silně přejí a s čím mají problém, totiž přestat kouřit.
Jedna z věcí, které jim to ztěžují, je kouření v restauracích. Nejen že kouření v okolí ztěžuje odvykání a zapáchá, ale skutečně ohrožuje zdraví. V medicíně platí jen to, co je „evidence based“, tedy založené na důkazech. Mezi poznatky založené na důkazech patří to, že nemoci a předčasná úmrtí jsou způsobené pasivním kouřením.
Tabáková epidemie začala kolem roku 1900 se strojovou a masivně šířenou výrobou cigaret. Teprve od roku 1950 máme ale vědecky prokázaný fakt, že kouření je podstatnou příčinou rakoviny plic, tenkrát dokonce jen u mužů, protože ženy nekouřily dostatečně dlouho. Od té doby se prokazuje stále větší a širší dopad kouření, dnes na všechny části těla, ve všech oblastech medicíny.
Na vliv pasivního kouření jsme přišli ještě později, první skutečně epidemiologicky jasná publikace je z roku 1981. Popisuje statisticky významně vyšší výskyt rakoviny plic u partnerek silných kuřáků. Od té doby máme mnoho dalších prací, které prokazují podíl pasivního kouření (po vyloučení všech dalších faktorů) na desítkách dalších onemocnění a úmrtí. V ČR se odhaduje počet obětí pasivního kouření na 2000 až 3000 ročně, tedy zhruba na dvojnásobek obětí dopravních nehod.
Kromě toho, že pasivní kouření způsobuje zhruba stejné nemoci jako kouření aktivní, ale v menší míře, protože dávka kouře je menší, přišlo v roce 2005 ještě jedno překvapení: pro cévy znamená pasivní kouření skoro stejné riziko (80-90 procent) jako kouření aktivní. Jinými slovy, infarkt můžete dostat kvůli pobytu v zakouřené místnosti.
Jsem pro tu nejliberálnější formu příslušného zákona: totiž pro naprostý zákaz kouření ve všech uzavřených prostorách, aby byla zaručena svoboda dýchat čistý vzduch všem.
MUDr. Eva Králíková, CSc., 1. LF UK a VFN, Praha
Zametání pod koberec
Ad LN 3. 1.: Netotalitní režim podle Jičínského
Je to smutné, když po dvaceti letech lidé stále vzpomínají s nostalgií na dobu, která byla srovnatelná s dobou po Bílé hoře, ne-li horší. Je to stále plivání do obličejů těm, kteří pro svůj názor a pevný postoj byli jako nevinní popraveni a perzekvováni. Je to důsledek deformace našeho způsobu života, který v nás plíživá „normalizace“ zakořenila. Raději v tom nepátrat, raději o tom nemluvit, raději vzpomínat na rozjásané První máje, kdy byly při malé frontě k dostání i párky.
Člověk rád nepříjemné věci a zážitky z minulého života vytěsňuje, ale nebudeme-li vidět pravdivě svoji historii nezaujatým pohledem, budou se období selhání mravních hodnot opakovat. I když si to neradi připouštíme, u sousedů v Německu stejný problém od konce války řešili mnohem zásadněji. U nás sametová revoluce přinesla zvoněním klíčů jen polovičatost a zametání věcí pod koberec. Temné skutky jen nerady vidí světlo.
A. Jarolímek, Milevsko
