Ad LN 24. 4.: Mašín mi řekl, že to máme blbý
Otázka autorů rozhovoru, zda premiér přemýšlel o tom, že by se jako vojenský gymnazista stal cílem útoku nějaké antikomunistické ozbrojené skupiny, naprosto přesně vystihuje složitost a problémovost celé věci. Je příznačné, že na ni premiér - přes opakovaný dotaz - jasně neodpověděl. Já sám jsem byl jako absolvent VŠ (jsem ročník 1943) na vojně u útvaru na Slovensku, kde se skladovaly bojové chemické látky, a v noci jsem chodil kontrolovat výkon strážní služby. Nebyly to příjemné pocity. Vojnu jsem neměl rád, komunisty jsem nesnášel, nebyla to moje volba. A v takové situaci přijít k úrazu kvůli akci nějaké bojůvky? Nechci hodnotit motivaci skupiny Mašínů a dovedu pochopit, že potřebovali peníze a zbraně. Ale ne za každou cenu! Protože i za takové situace není možné přijmout tezi, že „účel světí prostředky“. Rozhodně nesvětí. A o tom je celá tato diskuse. Josef Potoček, Hradec Králové
I soudci mají svou hodnotovou orientaci
Ad LN 18. 4.: Česko kontra Julínek
Ve svém komentáři se Bohumil Doležal udivuje nad tím, že se Ústavní soud ocitl v roli poslední instance české politiky. Přiznávám, že tento údiv nechápu, neboť ústavní právo je přece právem, které je právem nanejvýš politickým. Proto je tak důležitá hodnotová anebo, chcete-li, právně-politická orientace soudce. To platilo vždy, platí dnes a platit bude. Nejen v České republice, ale všude na světě, kde ústavní soudy působí, ať již se nazývají jakkoliv.
Připomeňme si například, jak Ústavní soud nastolil restituční judikaturu, která výkladově podle mnohých právníků šla dalece za znění zákonů. A proč ne?! Následné složení ÚS některé dosavadní názory zásadně změnilo. A znovu, proč ne?! Tak jako poslanci tvoří zákony (ale i ústavu) podle své hodnotové orientace, rozhodují ústavní soudci obdobně. Samozřejmě své hodnotové nebo, chcete-li, politicko-právní názory mají mnohem dokonaleji právně odůvodněny, ale ve své podstatě princip hodnotové orientace je primární.
Lapidárně z toho vyplývá, že výrok ÚS, že něco je, či není ústavní, platí potud, že se na něm usnesla zákonem stanovená většina. V jistém smyslu nic víc a nic méně. To ovšem neznamená, že například v jednotlivém případě nemůže (a často tomu bylo) rozhodnout jinak Mezinárodní soud pro lidská práva ve Štrasburku. To také neznamená, že zákonodárci nemohou hledat obranu v tom, že se pokusí změnit ústavu, kterou by měl být Ustavní soud vázán.
Nechci přirozeně tvrdit, že každé rozhodnutí Ústavního soudu nezbytně musí nabývat až tak dramatických pohledů, jako je projednávaná materie tzv. regulačních poplatků ve zdravotnictví. Budou desítky případů, které mají výrazně nižší politicko-hodnotový obsah, kde Ústavní soud bude postupovat víceméně rutinně. Ovšem tak tomu nesporně nemůže být u této tak závažné otázky, která se dotýká výkladu jednoho z nejdůležitějších ústavních práv občanů - práva na bezplatnou zdravotní péči.
Jiří Vyvadil, poradce předsedy ČSSD, advokát
Zastavte LEDY!
Ad Pátek LN 4. 4.: Světlo šité na míru
Když se objevily první svítivé diody (anglicky LED, Light Emitting Diode), mohli jsme ještě doufat. V té době se mezi těmi, kdo se zabývali elektronikou, mluvilo dosud poměrně česky; v televizorech byly ještě sem tam nějaké elektronky a hlavně to, na co se díváme, nebyly žádné CRT (anglická zkratka pro Cathode Ray Tube), ale byly a bohudíky do dneška stále ještě jsou po česku obrazovky.
Ukryti za zdmi ústavu akademie jsme si bláhově mysleli, že se pojmenování nových polovodičových součástek někdo ujme a vymyslí pro ně rozumné jméno. Profesor Forejt, který ve třicátých letech slovo elektronka vynalezl, byl už dávno po smrti, a tak se to nějak zvrtlo, dodnes jsme se přes anglickou zkratku nepřenesli a máme slovní spojení LED diody oficiálně i v Lidovkách a ne jen v katalozích elektronických firem. Je to dvakrát špatně, protože přece v češtině platí pravidlo, že se nepíše Vltava řeka a Kost hrad.
Když máme elektronku, obrazovku, zářivku, výbojku a vlastně i žárovku, proč bychom nemohli mít také „svítivku“? Jenomže nevím, jak se to dělá, aby se nějaké slovo rozšířilo. Vzpomeňme na nešťastné Česko, dodnes problematické.
A ještě nakonec poslední poznámka k onomu článku: ve svítivých polovodičových diodách není žádný výboj, světlo tam vzniká dost složitým způsobem na přechodu mezi polovodiči různého složení. Jinak jsem článek o nových světelných zdrojích uvítal, lidé by se měli dozvědět, že se chystá nová epocha v osvětlování, jenomže ony jsou tam ty hrozné LEDY v textu celkem devětkrát a tím jste je vlastně tak trochu legalizovali.
Josef Rössler, josef.rossler@seznam.cz
Naprostá neznalost
Ad LN 24. 4.: Kdy a kde je třeba demonstrovat?
Prezident Klaus kritizuje jakéhosi profesora na americké univerzitě za jeho názory. Je přece všeobecně známo, že na akademické půdě je možno hlásat svobodně různé pohledy na svět. Kdyby pánové z ODS stále nezesměšňovali lidi z „bratrstva pravdy a lásky“ a zhlédli raději hru Toma Stopparda R’n’R již více než rok uváděnou na naší přední divadelní scéně, možná by leccos o západních intelektuálech pochopili. Je zajímavé, že ekonom Václav Klaus rád pronáší soudy o oborech, které nezná - nejprve klimatologie, nyní kritika levicové filozofie. Václav Klaus však nepotřebuje ani tu zpropadenou Knihovnu, knihy mu létají okny jako pečení holubi, a ještě tak ošklivé, fuj!
Martin Kubík, Praha
***
Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 - Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz Nezkrácené znění dopisů a další ohlasy čtěte na www.lidovky.cz/dopisy
