Ad LN 31. 7.: Hlavně ušetřit
Naprosto nemohu souhlasit s připraveným policejním zákonem. Prohlášení mluvčí ministerstva, že přístroje jsou tak dokonalé, že nahradí krevní testy, je úžasný blud. Jsem člověk, který tráví v autě X hodin denně, a nejen z tohoto důvodu nepiji alkohol... Minulý měsíc mi při kontrole na Svitavsku naměřili tímto úžasným a vychvalovaným přístrojem 0,32 promile... (!) Následné krevní testy jasně prokázaly, že jsem žádný alkohol nepožil. Dle mého laického názoru může být dech ovlivněn čímkoliv jiným a takových případů bude mnoho!
Převoz řidiče k lékaři v žádném případě není zbytečný (i když může být nákladný). Nesmí však vypadat jako v mém případě, kdy policista jel 160 km/h, předjížděl na plné čáře dva kamiony a hazardoval tak nejen s mým životem, ale ohrozil spoustu dalších řidičů se slovy, že on tak jet může, a když se bojím, abych příště nechlastal. Navíc mi nezákonně zadržel řidičský průkaz, výsledky testu trvaly čtrnáct dní... a já tak byl výrazně poškozen. Tady vidím prostor pro důraznou aktivitu ministerstva vnitra.
Připravený policejní zákon je paskvil, který bude ještě víc komplikovat život obyčejným lidem.
Jaroslav Stohl, stohl@primadomov.cz
Vyhozené peníze
Ad LN 1. 8.: Fotbalisti, modelky i kapři: stát...
Zajímalo by mě, jak se k projektu BIOTOP staví Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Neuvěřitelně stupidní, kýčovitý text Co je český, to je hezký oslovuje české žactvo – je vidět, že ministerstvo zemědělství, které za tímto projektem stojí, má spoustu peněz na vyhazování a hloupé zaměstnance.
Marie Krejčová, krejcovm@volny.cz
Tragické memento Pavla Grohmana
Ad LN 28. 7.: Silnej ročník sedmdesát
Nemohl jsem uvěřit vlastním očím, když na internetu vyběhla ta strašná zpráva. Bubeník Chinaski se zabil na motorce.
Zakládající člen a jeden z lídrů skupiny Chinaski nebyl jenom výborným bubeníkem, který se líbil holkám. Byl i skvělým textařem, ale nejen to.
„Víš, nikdy jsem nespoléhal na to, že se muzikou uživím, chtěl jsem na ní být nezávislý a mít ji jako koníčka,“ řekl mi před několika týdny, když jsem seděl v jeho firmě, uznávané kreativní reklamní agentuře. Kdo ví, že za sympatickými reklamními kampaněmi Poštovní spořitelny s panáčkem Kolbabou stojí právě Pavel Grohman! Jen pár zasvěcených.
Proti mně seděl pohledný chlap, chytrý, milý, příjemný. A to jsem dobře věděl, jak umí praštit do bubnů, že v rámci kapely občas umí praštit do stolu a svůj temperament ještě krotí v posilovně. Poznal jsem jeho druhou tvář. Tvář schopného podnikatele, který měl tolik nápadů, že je mohl ještě prodávat. Probírali jsme mé náměty, Pavel si listoval v mých básničkách a řekl: „Hele, až bude volněji, uděláme spolu nějakej hezkej text pro kapelu.“
Moc jsem se na tu práci těšil, jen jsem si nedokázal představit, kdy bude volněji. Obdivoval jsem člověka, který na maximálně profesionální úrovni dokázal zastat dvě velmi náročné profese, jeho sílu, jeho vitalitu, jeho temperament…
Nechť se ta zbytečná a předčasná smrt stane mementem především pro ty, kteří usedají na silné motorky a děsí nás, poklidnější řidiče. Náhle se zjeví za námi, vedle nás či před námi, jako by spadli z nebe. Možná Pavel mezi tyto hazardéry patřil, možná ne. Ať už to bylo jakkoli, je to další příklad toho, jak i mladé, svalnaté mužské tělo je křehké v případě, kdy ztratí vládu nad řídítky silného stroje. Jan Štětina, textař
Kauza Kaplický
Ad LN 25. 7.: Žaloba na Prahu. Za blob
Když hlava státu Václav Klaus (ODS) vyhrožovala – paradoxně, protože po vzoru jím nenáviděných ekologistů – že se řetězem připoutá k blobu, spustil tím řetězovou reakci. Primátor Bém (ODS), který byl zprvu pro Kaplického projekt, ihned otočil o 180 stupňů a postavil se proti (ač magistrát se usnesl pro).
Proti i pro je též kunsthistorik František Dvořák: proti v historickém centru Prahy, ale pro na jejím okraji, což je nepřijatelné pro uživatele Národní knihovny. Letná však není historickým centrem v tom smyslu, že by blob sousedil s historickými budovami, ale byl by jim vzdálen, ukryt v zeleni.
Blob by obohatil Prahu o ukázku nového architektonického slohu. Kdyby takto – jako Klaus, Bém aj. – bránili tvůrci románského slohu gotice, nebyla by „jen románská Praha“ fádní?
Jiří Sedlák, Brno
Jak to kdysi chodilo na prevétu
Ad LN 1. 8.: Kde se vzal toaletní papír
Se zájmem jsem si přečetl na titulní straně Letního relaxu objevný článek o tom, kde se vzal toaletní papír. Nejvíc mě zaujalo tvrzení, že „v 17. století byly běžnou toaletní potřebou noviny, telefonní seznamy, jízdní řády nebo reklamní letáky“. Předpokládám, že autor je buďto pamětník té doby a trochu se mu to už v hlavě motá, nebo mu ty teploty kolem třiceti stupňů Celsia nedělají dobře.
V každém případě si ale myslím, že by bylo přínosné, kdyby si každý autor po sobě to napsané alespoň dvakrát přečetl.
Jiří Pulchart, pulchartj@seznam.cz
***
Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 - Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz Nezkrácené znění dopisů a další ohlasy čtěte na www.lidovky.cz/dopisy