Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

DOPISY REDAKCI

Česko

Svůj osobní spis jsem si na MZV nevyzvedl

Ad LN 8. 9.: Soudci z 50. let dostali šanci utajit své zločiny

Pan Zídek mě účelově zasadil do článku, v jehož titulu je sdělení, že soudci z 50. let utajili své zločiny, a to tím, že jim ministerstvo spravedlnosti již v prvních měsících po listopadu 1989 vydalo jejich kádrové materiály. V závěru vyslovil tvrzení, která se nezakládají na pravdě.

Píše: „Prokurátoři a soudci nebyli zřejmě jediní, kteří si mohli ,své‘ spisy v revolučních dnech... odnést“, a tvrdí, že totéž se stalo i na Federálním ministerstvu zahraničních věcí. Uvádí, že „v některých úřadech se osobní spisy předávaly jen jednotlivcům. Bývalý ministr zahraničí Jaroslav Šedivý... toho využil a má doma svůj osobní spis z let 1957-1970... kdy působil v Ústavu pro mezinárodní politiku a ekonomii při MZV“.

Což není pravda.

Žádný takový spis jsem si nevyzvedl, ostatně praxe byla jiná.

Ministerstvo zahraničí se této problematiky dotklo v létě 1992. Ředitel Generálního sekretariátu FMZV vydal dne 30. 7. 1992 toto sdělení: „Generální sekretariát sděluje pracovníkům FMZV, že si na základě rozhodnutí ministra (tehdy to byl ministr Moravčík - pozn. aut.) mohou převzít v personálním odboru část svých personálních materiálů (životopisy a osobní dotazníky, vypracované do 31. 12. 1989). Uvedenou část personálních materiálů obdrží pracovníci... výměnou za aktualizované osobní dotazníky a životopisy.“

Smyslem tohoto postupu bylo aktualizovat životopisy u těch, kteří z předlistopadových dob zůstali ve službách FMZV anebo se znovu po více než 20 letech do těchto služeb vrátili. V praxi to v závěru roku 1992 probíhalo tak, že ten, kdo chtěl nahlédnout do svého spisu, si podal na personálním odboru stručnou žádost, a poté si v kanceláři personálního odboru mohl prohlédnout uvedenou část svého spisu (tj. životopis a dotazníky), dodal aktualizovaný text těchto dokumentů a ty původní si proti podpisu mohl převzít.

A to já jsem neudělal, v té době jsem byl velvyslancem ve Francii a měl jsem jiné starosti. Rovněž sdělení Generálního sekretariátu z léta 1992 jsem si přečetl až teď v dokumentaci personálního odboru MZV. Jaroslav Šedivý, Praha

Hypertenze není rýma

Ad LN 16. 8.: Chcete prášky na tlak?

V lékárně vás vyšetří

Důrazně protestuji jako lékař a též jako pacient - kardiak proti bludům, jež šíří trvale pan Cikrt v intencích svého ministra o zavádění „samoobsluhy“ pacientů s vysokým krevním tlakem. Doporučení pana Cikrta, aby si pacienti volně kupovali léky proti vysokému tlaku a „případně se poradili s lékárníkem“, považuji za neúnosné z hlediska lékařské etiky i odbornosti, a navíc vysoce nebezpečné pro příslušné pacienty. Hypertenze je závažné onemocnění, je jedním z nejhorších „zabijáků“ naší populace a její léčba vyžaduje trvalou lékařskou kontrolu. Sám mám v důsledku hypertenze pětinásobný aorto-koronární by-pass a dlouhodobě užívám léky na snížení tlaku a hladiny cholesterolu. Vím, jaký neblahý důsledek měla změna medikace ve formě hypertenzní krize. Hypertenze není rýma, a musí ji léčit odborník - lékař a nemůže se nechat na úvaze pacienta, jak se léčit. Ti, kdo tuhle lékovou politiku zavádějí (zřejmě s podporou Státního ústavu pro kontrolu léčiv), hazardují se zdravím pacientů a někdo by měl tuto neblahou kampaň rázně zatrhnout všem, kdo ji šíří.

MUDr. Ivo Miler, Praha

Saakašvili nepochybil

Ad LN 9. 9.: Na hranici Gruzie mrtvý klid

Povel prezidenta k boji byl nutný. Kdyby jej neučinil, infiltrace, vyhánění Jihoosetinců, rozdávání ruských pasů, rozklad státu by pokračovaly později i mimo Jižní Osetii. S jídlem roste chuť, která se u Rusů v této oblasti projevuje tradičně tak, že vyjednávat nechtějí a prosazují potichu násilím pouze svůj cíl. Z tohoto hlediska vidím Saakašviliho čin jako alarm, vzbouření se, jako výkřik, jak upozornit svět na tichý zábor a pozvolný rozklad celé země.

Byl to čin zoufalý, ale kurážný a nutný. Rusové mohli počítat s obavou Gruzínců, že nebudou bojovat vzhledem k jejich přesile, která se zde již dlouho předtím hromadila, a zároveň s tím, že budou tiše narušovat gruzínskou stabilitu.

Když občané suverénního státu přesto povstali, nezbylo nežli je drtit, pomlouvat a vinu svalovat, jako vždy, na druhé. Oni přece válčit nezačali. A v tom měli Rusové pravdu! V tom je jejich pokrytecký trumf. Oni roky před vojenským konfliktem pozvolna v tichu a míru infiltrovali a rozkládali cizí stát, vyhánějíce Osetince, kteří nebyli ochotni přijmout jejich podmínky.

Jak se nevzbouřit, když násilné ovlivňování občanů cizího státu dlouhodobě probíhá, ve světě nikdo nic neví a silnější soused se záměrně domluvit nechce. Jsou to kleště. K. Mrzílek, k.deu@seznam.cz

Obhajoba politických stran

Ad LN 9. 9.: Humpolácké hry špatných ochotníků

Politické strany mají mnoho chyb. Podobně jako Milan Jíra vyjádřilo v minulosti více českých intelektuálů názor, že situace v nevládních organizacích je lepší, „morálnější“. Není tomu tak. Občanská sdružení a nevládní organizace mají v našem systému nezastupitelné místo, ale nemohou nahradit systém politických stran. Nemusí totiž řešit politická dilemata, nemusí hledat konsenzus s vyděračskými politickými partnery při stavu koalice-opozice 100:100. Pokud členové nevládních organizací chtějí zlepšit politické klima v této zemi, mají možnost to ovlivnit vstupem do kterékoliv politické strany. Teprve jejich skutečná politická angažovanost může prověřit, zdali jsou schopnější, demokratičtější, lepší.

MUDr. Vít Šlechta, Libštát, v.slechta@tiscali.cz

Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 - Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz Nezkrácené znění dopisů a další ohlasy čtěte na www.lidovky.cz/dopisy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!