Ad LN 29. 9.: Jařabova hloupá změť nesmyslů a lží
Rád bych reagoval na článek Petra Hájka v pondělních Lidovkách, v němž hájí prezidenta Václava Klause proti bývalému senátorovi Jařabovi. Předně mi připadá hrubé až vulgární, když autor zahájí svou polemiku několika útoky na duševní zdraví oponentovo.
Je to navíc laciné, protože tím jaksi dopředu říká, že vlastně není třeba s tím ubožákem vést nějakou debatu. Obviňuje také Josefa Jařaba ze lži, neboť pan prezident odsoudil nejen Gruzii, ale i Rusko. Mělo se tak stát ve větě, v níž prezident mluví o gruzínské agresi a „masivním nasazení ruské armády“, přičemž obé odmítá. Pan Hájek to zřejmě přehlédl, ale není tu jistý rozdíl? Postavíme-li proti sobě agresi a nasazení, co bude vnímáno jako horší? Nasadit lze přeci bez jediného výstřelu, třeba jako mírové síly. Aha, takže ještě jednou: ruské jednotky byly pouze nasazeny, zatímco gruzínská armáda se dopustila agrese. Abych nezapomněl, Jižní Osetie leží uvnitř mezinárodně uznaných hranic Gruzie. Robert Müller, Praha
Zhloupnout se dá kterýkoli národ
Ad LN 27. 9.: Mladí Češi by Němcům odpustili Mnichov 1938
Otázka „Odpustili jste Němcům za to, že připravili Československo v roce 1938 o část území tzv. mnichovskou dohodou?“ by mohla být oprávněně položena pouze pamětníkům roku 1938, kterých byla předpokládám mezi respondenty naprostá menšina. Pro ostatní respondenty platí: Proč by měli odpouštět? Co osobně jim Němci udělali? Co osobně jim Němci udělali v roce 1938? Co jim udělali zrovna mnichovskou dohodou? Jací Němci? Sudetští Němci, Němci z Německa? Němci žijící v roce 1938, 1945, dnes? Proč zrovna Němci, kteří se snažili o národní sebeurčení, proč ne Britové nebo Francouzi, kteří zradili spojence?
Kdekoliv na světě se může stát, že se národ dá zhloupnout, odmítne demokracii a neubrání se diktatuře, jako se stalo Němcům za Hitlera. Tragédií mnichovské dohody byla zrada kolektivního systému bezpečnosti demokratickými státy Británií a Francií, z čehož později vyplynulo také tragické přilnutí exilového prezidenta Beneše k Sovětskému svazu v roce 1942 (o tom krásně píše Jacques Rupnik ve své Historii komunistické strany Československa). Vojtěch Harok, v.harok@centrum.cz
Co v eseji paní Evy Hahnové chybělo
Ad LN – Orientace 27. 9.: Mnichov je zrádná paralela
Historikovi by nemělo ujít, že v roce 1933 byla založena Poločechem (matka byla Češka) Henleinem SHF, a ne SdP. SdP byla vytvořena teprve před parlamentními volbami v roce 1935, neb politická sdružení, kterým byla i SHF, se nesměla voleb zúčastnit. SdP pak získala ve volbách vůbec největší počet hlasů nejen mezi sudetoněmeckými stranami, nýbrž i mezi všemi československými (!), což paní Hahnová, zřejmě zcela záměrně, čtenářům zatajuje. Taktéž by historik neměl zamlčovat, že německý nacionální socialismus v ČSR vznikl z českého – Václav Klofáč se prvenstvím českého nacionálního socialismu vždy chlubil. Též nevěřím, že paní Hahnové nejsou známy novější práce mladých německých historiků Zimmermanna a Gebela o Henleinovi, které mění diametrálně názor na jeho osobu.
Za zmínku též stojí, že i když SdP v roce 1935 vyhrála celorepublikové volby, nebyla přizvána k sestavení vlády. Za celé trvání první republiky neměli sudetští Němci ve vládě zástupce. Z prvorepublikových německých ministrů byl jeden z Brna a druhý z Prahy.
František Chládek, boeing@volny.cz
Říkáme-li Gebrselassie, myslíme atletova otce
Ad LN 27. 9.: Gebrselassie zaútočí na vlastní rekord
Etiopská jména nemají u nás obvyklou strukturu „křestní jméno – příjmení“. Místo příjmení (tedy „to druhé“) se užívá křestní jméno otce, u důležitějších dokumentů se přidává třetí jméno, křestní jméno dědečka. U jmen ženských je to obdobné: křestní jméno – křestní jméno otce (křestní jméno dědečka).
Použijeme-li tedy v titulku článku jméno Gebrselassie, hovoříme vlastně o atletově otci. Proto je (v případě etiopských jmen) nutné vždy uvádět jméno celé.
Lubor Mojdl, Frýdek-Místek
Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 - Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz Nezkrácené znění dopisů a další ohlasy čtěte na www.lidovky.cz/dopisy
