Ad LN 18. 1.: Sněhuláci, kde jste?
Četla jsem v Lidovkách text pana Zbyňka Petráčka o nedostatku sněhuláků, tak jsem si říkala, že je třeba mu udělat radost. Se sněhuláky to není tak hrozné, jak by se zdálo, problém je v tom, že dosud moc mrzlo (tedy aspoň u nás na Vysočině) a sněhuláci, jak známo, se mohou dělat teprve tehdy, když je na nule. To se stalo v pondělí, a tak jsme postavily s dcerami letošního prvního sněhuláka a v úterý jsme uplácaly druhého. Nezoufejte, tady na vesnici je každou zimu sněhuláků dost, a pokud se přičiníte i v Praze, jistě se i tam nějaký sněhulák časem vyskytne.
Marta Veselá Jirousová, Stará Říše
Bez pořádné knihovny zmizíme z mapy Evropy
Ad LN 19. 1.: Riedlbauch: Stop knihovně je definitivní
Knihovna na pražské Letné nebude. Znovu nás o tom ujistili politici, tentokrát ústy ministra kultury Václava Riedlbaucha. Slíbené pozemky odmítli dát pražští zastupitelé a peněz se všeobecně nedostává, takže novou funkční Národní knihovnu v Praze ať už nikdo nečeká.
Zelenofialový „blob“ vzbudil mnoho emocí, snad i pochopitelných, ale samotná budova není na knihovně to nejdůležitější. Šikovní úředníci a politici využili kontroverznost pestrobarevné chobotnice a hravě přesunuli pozornost k tomu, zda se něco takového hodí, či nehodí na Letnou. Otázka zní ale jinak: zda Češi chtějí být akceschopný, vzdělaný národ, či ne. Bez pořádné knihovny to totiž nejde.
Vezměme si pro srovnání třeba německé městečko Kostnice, sbližuje nás s ním kus společných dějin (historie Jana Husa je tam stále živá). Zdá se, že místo s osmdesáti tisíci obyvatel lze těžko srovnávat s kulturní metropolí, jako je Praha. Ale univerzitní knihovna v Kostnici je nezapomenutelný zážitek. Je otevřená 24 hodin denně, všechny knihy, časopisy, CD jsou přímo v policích (a ne schované ve skladech) a čtenář mezi těmi dvěma miliony svazků volně prochází a sám si vybírá a půjčuje, co chce. Čeká jen tak dlouho, jak rychle je schopen hledanou položku najít. A celou tu dobu jsou mu k dispozici počítače s internetem, kopírky, skenery, množství studijních zákoutí i místností pro skupinové studium. Sem jezdí vědci z celé Evropy, díky této knihovně získává univerzita ohromné dotace a také vysoká ocenění. Ale není to jediná taková knihovna v Německu, a už vůbec ne národní.
Česká Národní knihovna se bez nové budovy rozhodla spokojit se s tím, že bude obnovovat prastaré Klementinum. Je to krásná budova. Knihovna v ní je ale s civilizovaným světem nesouměřitelná: kvůli nedostatku exemplářů zajímavé knížky domů většinou nepůjčí, na stolek ve studovně se „ve špičce“ stojí fronta, kopírovat můžete jen někdy a jen něco (a o mnoho dráž než v německé knihovně) a na vyřízení objednávky se čeká dvě hodiny, někdy ale také dva dny. Takovýto stav hlavní české knihovny nás maže z kulturní mapy Evropy.
Až nám zase před volbami budou politici říkat, že budoucnost naší země stojí na vzdělání, připomeňme si, co pro tyto hodnoty dělají ve skutečnosti. A můžeme se pokusit i o něco víc? Snad ano, přinejmenším zvolit jiné politiky.
Veronika Matějková, FF UK
Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 – Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz. Nezkrácené znění dopisů a další ohlasy čtěte na www.lidovky.cz/dopisy.
Názory na této straně nevyjadřují stanovisko redakce
