Ad LN 15. 1.: Chléb a hry
Sport je zábava a zábavu si má člověk platit sám, píše Martin Weiss. Když třeba mladý člověk na venkově nemá možnost kulturního a společenského vyžití, zaplať pánbůh, že může aspoň kopat do mičudy nebo skákat v Sokole. A co se týká velkého sportu, nelíbí se mi miliardy, které se v něm točí. Ale pokládám si vždy otázku, na co se těším víc, na olympiádu, nebo na zasedání našeho Senátu? A hned následuje otázka, těšil bych se na OH, i kdyby tam nehráli důležitou roli naši sportovci?
L. Ptáček. lptacek@gmail.com
Drahý cvičák na Haiti raději ne
Ad LN 19. 1.: Svět je na Haiti, Češi doma; Ani hrstka pro Haiti
Nepravdivost mírně hysterického hlavního titulku v úterních LN „Svět je na Haiti, Češi doma“ prokazuje hned sousední článek Markéty Kutilové, koordinátorky Člověka v tísni na Haiti. Ještě před ní na postižený ostrov odcestoval zkušený český chirurg z francouzské nevládní organizace Lékaři bez hranic. Češi na Haiti jsou a pomáhají.
Velmi si vážím všech, kteří se podílejí na projektech v postižených oblastech a často pracují na hranici sebeobětování. Humanitární pomoc je ovšem úspěšná pouze tehdy, pokud se prostředky na ni vynakládají efektivně a přináší postiženým změnu k lepšímu. Kritika české vládní pomoci se zaměřuje na neschopnost či neochotu vyslat na Haiti tým záchranářů. Expedice „lékaře s batohem“ a několika psovodů by znamenala neúměrně vysoké náklady na dopravu a bez těžké vyprošťovací techniky velmi pravděpodobně mizivý výsledek. Také s ohledem na problémy s koordinací pomoci, jazykovou bariérou, kulturními specifiky a zajištěním bezpečnosti záchranářů. Daňoví poplatníci určitě oceňují, že se česká vláda neuchýlila k financování drahého cvičáku pro české záchranářské psy na Haiti, jak by si přál jmenovec Petráček. Místo toho se soustředila na efektivnější pomoc prostřednictvím finanční podpory dobře zavedených agentur, které disponují nezbytným logistickým zázemím přímo na místě.
Lze vést diskuse o tom, zda částka uvolněná naší vládou je dostatečně vysoká. Zda odpovídá hospodářské síle naší země a zda i v době ekonomické krize nelze sáhnout hlouběji do „státní kapsy“. Je ale nesmyslné, aby (ne)existence líbivých fotek haitských ruin a německých ovčáků s českou vlajkou na obojku byla určující pro to, jestli Češi pomáhají Haiti. Zbyněk Noha, zbyndoch@seznam.cz
Obřízka mění skladbu bakterií
Ad LN 19. 1.: Obřízka zvyšuje odolnost vůči HIV
Zmínka pana prof. Petra o současných výzkumech amerických epidemiologů a genetiků týkajících se mužské obřízky mně připomenula studia medicíny po druhé světové válce, v létech 1947–1953.
Této tematice (nejen této) se ve svých přednáškách věnovali na Masarykově univerzitě v Brně například prof. Trýb, prof. Štefl a už tenkráte upozorňovali na hygienický aspekt obřízky a teoreticky a hypoteticky na možnosti změny bakteriální flóry a její vliv na ženský genitál při pohlavním styku. K tomu patří také četné debaty o vzniku cervikálního karcinomu, infekce herpetiformními viry atd., atd.
Rovněž sexuologové jako prof. Hynie udávali přednosti mužské obřízky (keratinizace sliznice glans penis), která snižuje citlivost a tím brání předčasné ejakulaci. Byl jsem také svědkem rituálního obřadu mužské (dětské) obřízky v arabské zemi, která už probíhala za odpovídajících hygienických kautel i s lokální anestezií.
Tak si říkám, v podstatě nic nového pod sluncem, jen potvrzení hypotéz, předvídání, intuice, zkušeností z klinické praxe výrazných osobností medicíny, žijících před více než šedesáti léty, potvrzení toho všeho náročnou biotechnologií. Domnívám se, že i k současné vědecké práci, spojené s nevídanou technologií, přece jen trochu té intuice a fantazie patří.
Dr. Jiří Pospíšil, dr.pospisil@seznam.cz
Státní maturita s matematikou je plus
Ad LN 5. 1.: České děti straší matematika
Říká se, že studium matematiky je sokolovnou ducha. Je nepochybné, že toto studium prospívá návykům logického myšlení. To potřebujeme všichni. Často žasneme – a příkladů je nemálo, jak logika myšlení schází u osob vysoce postavených, zvláště je to viditelné a patrné na našich poslancích, hlavách pomazaných, a jejich často neuvěřitelných výkonech. Setkávám se s tím, že logické myšlení schází i u jinak velmi vzdělaných osobností humanitního zaměření. Intelektuální rozevlátost, nerozhodnost a váhání jsou toho důkazem. Proto si myslím, že i studentům potenciálně zaměřeným na humanitní obory je matematiky zapotřebí. Matematiku musí ovšem učit dobrý učitel, pak se může stát radostným procesem i neočekávaných efektů matematického poznávání. A i když ne, trocha trápení s logikou a přemýšlením ještě nikomu neublížila.
Karel Holomek, Brno
***
Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 – Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz. Nezkrácené znění dopisů a další ohlasy čtěte na www.lidovky.cz/dopisy.
Názory na této straně nevyjadřují stanovisko redakce
