Ad LN 24. 7.: Úřady chtějí Labskou boudu zbourat. Architekti protestují
Jsem častým návštěvníkem Krkonošského národního parku a obdivovatelkou jeho přírodních krás a úkazů. Labská bouda a její stará železobetonová konstrukce, která hyzdí nádherné panorama Krkonoš, je dle mého názoru budovou zcela nevhodnou pro národní park. Při výstupu na Vrbatovu boudu, kdy se před vámi otevře výhled na hory v celé jejich kráse, je stavba jen megalomanským kolosem tyčícím se uprostřed krajiny.
Bez výhrad tedy souhlasím s plánem na zbourání Labské boudy a vidinou čisté, nedotčené přírody, která se po odstranění stavby vrátí zpět.
Marta Kohoutková, Pardubice
Je pavilon pro hrocha víc než Muchův odkaz?
Ad LN 22. 7.: Muchův vnuk zveřejnil „odbírací“ text o epopeji
Je úsměvné poslouchat radního pro kulturu pana Ondřeje Pechu, že Praha nemá peníze na tzv. Muchův pavilon, resp. že jimi řešila následky povodní.
Na druhé straně je magistrát schopen zajistit 650 milionů pro výstavbu pavilonu pro hrocha(y), resp. 350 milionů pro sloní pavilon. Je tedy hroch či slon více než odkaz Alfonse Muchy? Možná že ano, ale pak je třeba to jasně říci.
To musí být stavba, to musí být odhodlání zanechat svou stopu v Zoo Praha!
Nebo je to něco jako Opencard č. II?
Dr. Václav Chytil, Praha
Proč nemáme vlastní hrdost
Ad LN 28. 7.: Otázky nad Milanem Paumerem
Nemohu souhlasit s názorem, že hrdinství by mělo být hodnoceno podle následků, které způsobí svými činy (Mašínové, vrahové Heydricha apod.). Pak by největším hrdinou našeho národa byl prezident Beneš, který v září 1939 přes prosby naší generality, Výboru pro obranu republiky a dalších organizací podepsal mnichovský diktát a vydal republiku bez boje Hitlerovi.
Zachránil od zkázy Hradčany i další města a statisíce životů, ale ohnul nám páteř. Od té doby jsme se po 50 let hrbili před německou a pak sovětskou mocí. Ta si u nás bez odporu dosadila vládu svých nohsledů z KSČ a ti nás vedli tak, že jsme dnes ve všech směrech 40 let za vyspělým světem. Protože však do této strany vlezlo 20 procent prospěchářských občanů, neodvážili jsme se ji ani po listopadu 1989 zrušit a dnes nevíme, jak tuto dobu hodnotit.
To by Poláci nikdy neudělali. V roce 1939 byli ve stejné situaci, ale Hitlerovi se postavili. Mají dodnes rozbitá města, miliony mrtvých a nižší životní úroveň, ale páteř mají rovnou.
Už víte, proč nás cizina hodnotí jako velmi vzdělané a pracovité lidi, ale s malou hrdostí na sebe sama?
Miroslav Jandásek, Brno
***
Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 – Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz. Nezkrácené znění dopisů a další ohlasy čtěte na www.lidovky.cz/dopisy.
Názory na této straně nevyjadřují stanovisko redakce
