Ad LN 30. 9.: Drobil snad přinese na Šumavě změnu
Přiznám se, že skoro propadám beznaději, když sleduji, jak už si zase politici podávají dveře v Národním parku Šumava. Jistě zcela náhodou právě před volbami, v nichž kandidují, jako nejnověji pan senátor Jirsa. A jak všemu rozumí, vše od podlahy zkritizují, jak vědí, co by se mělo a co nemělo. Člověk se až diví, že už z nich dávno nejsou zaměstnanci parku, že dávno nepřiložili ruku k dílu. Že dávno neukázali těm žabařům (či dokonce ideologickým sabotérům?), kteří v národním parku skutečně pracují, kteří k tomu také musejí něco znát a umět a které bohužel není moc slyšet, jak tedy správně pečovat o uchování těch posledních kousků jakž takž původní přírody. Snad proto, že pak by se role obrátily, že pak oni by museli všechno poctivě oddřít a navrch snášet rejpání jiných, kteří nepřišli na lepší způsob, jak si vydobýt politické ostruhy?
Mlčí však nejen zaměstnanci NP, neslyšet ani hlas odborníků. Co třeba entomologové z Jihočeské univerzity? Pokud vím, problematikou kůrovce se zabývali a došli i k určitým výsledkům. Bojí se vystoupit? Nebo se řídí heslem, moudřejší ustoupí? Věří, že volby skončí, páni se vyplkají, dosáhnou kýžených politických prebend a zas bude dobře?
Bojím se, že to dobře skončit nemusí. Budou-li politici pořádat své okolovolební nájezdy na Šumavu dostatečně dlouho, a podaří-li se jim tam nakonec vnutit své nejrůznější kutilské nápady, mohou ji zničit daleko spolehlivěji než ten kůrovec. PhDr. Miroslav Hudec, Česká Lípa
Diagnóza známá, způsob léčby v mlze
Ad LN 2. 10.: S kým bojujeme?
Doporučuji zájemcům o směřování Pákistánu studii George Friedmana Thousand of reasons to leave z letošního července. Autor analyzuje uniklý soubor tajných dokumentů z afghánské války a konstatuje, že daleko závažnější jsou zjištění týkající se Pákistánu. Ukazují na nepřetržitou podporu vojenských složek Talibanu a dalším skupinám od 90. let až dodnes, která má vysvětlení v tom, co armádní špičky pokládají za základní zájmy státu. Předpokládají, že Západ v Afghánistánu nemůže vyhrát, jeho síly odejdou, přičemž je lhostejné, zda za rok či dvacet let, a potom bude životně důležité instalovat v Kábulu režim pod pákistánskou taktovkou. K tomuto účelu poskytují zázemí určité garnituře odbojových předáků a potírají ty, kteří se vymknou z kontroly. Kdyby se Západ rozhodl přitvrdit, vždy může dojít k vojenskému převratu, který naznačenou orientaci nezmění a armáda navíc podmíní bezpečnost svého jaderného arzenálu zachováním západní pomoci. Takže otázky pana Petráčka jsou důležité, ovšem po pravdě řečeno na naší straně nevidím mnoho rozumných strategií.
Miloš Hübner, Trnávka OPRAVA V ukázce z knižního rozhovoru Karla Hvížďaly s Arnoštem Lustigem (Ctižádost mě opouští, ale mám se rád, LN 29. 8., str. 8) jsme se při vysvětlení názvu knihy Tachles, Lustig (v překladu K věci, Lustigu) dopustili omylu. Jak nás upozornil autor, slovo „tachles není z hebrejštiny, ale z jidiš. V hebrejštině původní slovo zní tachlis a znamená hlavně směr. V sefardské jidiš je to tacheles a v aškenázské tachles.“ Za nepřesnost se omlouváme.
Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 – Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz. Nezkrácené znění dopisů a další ohlasy čtěte na www.lidovky.cz/dopisy.
Názory na této straně nevyjadřují stanovisko redakce
