Ad LN Pátek 22. 10.: Kluci od čáry
K povedenému textu pana Jana Geberta o Klubu českého pohraničí bych rád připojil poznámku a jeden z řady osobních zážitků. Zdá se mi totiž, že mladý autor v částech textu vracejících se k minulosti mimoděk podlehl propagandě a rétorice svých zdrojů. Jen tak mohl napsat třeba větu o nárazníkovém pásmu plném „mužů v zelených uniformách připravených odvrátit první vlnu očekávané invaze ze Západu“.
Lidé jako pan Meca nebyli připraveni odvrátit žádný útok zvnějšku, natož nějakou invazi. Jejich „služba“, kterou lze vhodně přirovnat k práci dozorců v koncentračním táboře, byla zaměřena nikoliv navenek, ale dovnitř, proti občanům vlastního státu, kterých mnoho zavraždili. V nelehké práci příslušníkům sboru pohraniční stráže pomáhala rozsáhlá síť udavačů z řad civilního obyvatelstva.
Když mne například v roce 1983 při normálním turistickém výletě u obce Horní Stropnice na Novohradsku přepadlo komando pohraničníků po zuby vyzbrojených automatickými zbraněmi (tedy mimo hraniční pásmo, v zázemí), při následných výsleších vyšlo najevo (četnický strážmistr Fladerka z Putimi byl proti nim opravdu génius), že jsem byl sledován již od nádraží v Českých Budějovicích, odkud také dostali první udání. To je od hranic asi 40 kilometrů.
Julius Moravec, Praha
Svobodní moc netáhnou
Ad LN 27. 10.: Den nezávislosti a zánik říše
Nepřekvapilo mě, že v předvečer státního státku 28. 10. jsme byli opět postrašeni „pádem Říše evropské“, tentokrát článkem z pera místopředsedy SSO Miloslava Bednáře.
Pohrozil nám (pokolikáté už?) „bruselskou cestou k záhubě v Den poté“, ztrátou svobody (jaké prosím?), zkritizoval zamýšlenou kontrolu základních makroekonomických dat členských států EU Bruselem, postrašil nás „evropskou ekonomickou vládou“ a stačil pochválit svého hradního ideologického inspirátora. A našel i viníky současného stavu ve vlastní zemi. Prý to jsou „domorodí eurointelektuálové a úslužní mediální mágové“.
Zdá se, že autor nestrávil další propad SSO na okraj politického spektra v právě proběhnuvších volbách a vadí mu, že jeho katastrofické scénáře nechávají obyvatelstvo naší země v klidu, protože samo instinktivně ví, že přes všechny evropské problémy rozumná alternativa k členství v EU neexistuje.
Naopak, voliči před pár dny odměnili populistické, národovecké a extremistické strany nezájmem, lhostejností a marginálními volebními výsledky. Dokonce i Bednářova „sestra v (antievropské) zbrani“ Jana Bobošíková zcela suverénně pohořela už v prvním kole senátních voleb.
Milan Březina, Praha
Slovensko bez Masaryka?
Ad LN 27. 10.: Slovenští neonacisté proti soše Masaryka u Dunaje
Jsem po rodičích Slovák, narozený v Praze a žijící v Čechách, Slovensko mám za svou druhou vlast. Rodiče přišli do Čech po válce za prací a zůstali. Do konce života byli hrdí na to, že jsou Slováci, a také nám, čtyřem sourozencům, tuto lásku vštěpovali. Ale také celý život byli vděčni našemu prvnímu společnému prezidentovi T. G. Masarykovi za to, že mohli žít v Československé republice.
Tatínek i maminka vždy říkali, že jen vzniku Československa vděčí Slováci za to, že nezanikli jako národ a nestali se národnostní menšinou v dnešním Maďarsku.
Ajen díky Československu mohlo dojít na Slovensku k rozvoji jak v průmyslu, tak ve školství, v kultuře a ve všech sférách společenského života Slováků. Nebýt Masaryka, nebylo by dnešního Slovenska. O tom jsem pevně přesvědčen. Bylo by dobré toto všem těm, kteří hlásají svou nacionalistickou lásku ke Slovensku, připomenout.
Josef Gabriš, Praha
Spravedlnost pro Obamu
Ad LN 27. 10.: Od WikiLeaks je třeba mít odstup
Pan profesor Risse mohl vytknout prezidentu Obamovi mnoho věcí právem. Bohužel si vybral jedinou věc, kterou mu vytýká neprávem: „Co udělal americký prezident Barack Obama v souvislosti s Irákem? Stanovil datum odchodu... Považuji za velmi nebezpečné stanovovat podobná data.“
Pro osvěžení paměti připomínám chronologii. Smlouvu o pobytu amerických vojsk v Iráku, obsahující zmíněná data, dojednala v roce 2008 s Málikího vládou Bushova administrativa. Irácký parlament ji schválil 27. 11. 2008 a za USA ji v prosinci 2008 podepsala ministryně zahraničí Riceová. K podpisu došlo v mezidobí po Obamově volbě, ale před jeho prezidentskou inaugurací.
Pan profesor Risse parafrázuje kritiku Henryho Kissingera z 31. 7. 2008, obsaženou v článku New premises in Iraq, která ovšem apelovala na Bushovu administrativu, aby se nedopustila chyby, která pak byla skutečně učiněna.
Je proto stěží pochopitelné, že aplikuje stejný druh kritiky jako obušek na Obamu. Vyhnul se tím odpovědi na dvě obtížné otázky: Proč se George Bush ml. dopustil tak zásadní chyby v úsudku a proč neodložil ratifikaci smlouvy o pouhý jeden měsíc tak, aby o ní mohl rozhodnout jeho nástupce.
Miloš Hübner, Trnávka
Hrdý na svoji vlast
Ad LN 27. 10.: Česko přijalo vězně z Kuby
Tak jsem zase jednou na svoji vlast hrdý z jiného důvodu, než jsou sportovní úspěchy. Naplnilo mne radostí, že jsme udělili azyl kubánskému politickému vězni, panu Ronaldovi Jimenézovi Pozadovi a jeho rodině. Přeji jim, aby se u nás měli dobře, zkrátka aby se jim tu líbilo. Snad se jednou budou moci na svobodnou Kubu vrátit. A také doufám, že to nejsou poslední političtí azylanti, které přijmeme. Martin Novák, Plzeň
Zastírání je nebezpečné
Ad LN 26. 10.: Mezi Švejkem a sebemrskačstvím. Prohráli nás
Oba tyto články jsou poučným, srozumitelným připomenutím událostí, které v letech 1938–1945 ohrožovaly samu existenci Čechů jako jednoho z rovnoprávných evropských národů.
Zastírání či zlehčování tohoto faktu je velmi nebezpečné. Pokud nechceme být znovu, a tentokráte definitivně obětí.
Jiří Felix, Praha
***
Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 – Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz. Nezkrácené znění dopisů a další ohlasy čtěte na www.lidovky.cz/dopisy.
Názory na této straně nevyjadřují stanovisko redakce
