Sobota 8. srpna 2020svátek má Soběslav 31 °C skoro jasno Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Železnice se za 25 let od největší nehody změnila. Přesto jsou tratě, kde se historie může opakovat

Následky tragické nehody u Krouny na Chrudimsku. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Následky tragické nehody u Krouny na Chrudimsku. | foto: Michal DoležalČTK

Praha Minulý týden ve středu uběhlo 25 let od nejtragičtější nehody na železnicí v moderní historii České republiky, která se stala u obce Krouna na Chrudimsku. Od té doby prodělala železnice technologický skok, nicméně existují na dráze úseky, kde by se za určitých okolností mohla nehoda podobného ražení opakovat. Kam se posunula bezpečnost na železnicích za ono poslední čtvrt století? Server Lidovky.cz se zeptal odborníků na kolejovou dopravu.

Do motorového vlaku ve velké rychlosti tehdy najely čtyři vagóny, tři z nich naložené šrotem a dřevem, které se kvůli chybě železničářů při jejich posouvání samovolně rozjely po trati. „Pro tento případ by byl v současnosti největší rozdíl v tom, že tehdy neexistoval žádný způsob, jak varovat či zastavit ten motorový osobní vlak,“ říká pro server Lidovky.cz Petr Nachtigall z katedry Technologie a řízení dopravy, která sídlí na Dopravní fakultě Jana Pernera v Pardubicích.

Jde především o monitoring dění na kolejích, nyní mají zaměstnanci mnohem větší přehled, co se kde na železnici děje. „Nová modernější zabezpečovací zařízení dokáží standardně vyhodnocovat obsazení kolejových úseků a případně zabránit jízdě drážního vozidla do tohoto obsazeného kolejového úseku. Obsluha má větší přehled, podrobnější informace o vlaku a k tomu má sofistikované bezpečné a spolehlivé zařízení,“ říká Marek Illiaš, tiskový mluvčí Správy železnic.

Nehoda u Krouny:

  • K osudné tragédii došlo 24. června roku 1995 na trati mezi Poličkou a Skutčí, zahynulo při ní devatenáct cestujících, přežili čtyři. 
  • Jednu z přeživších od té chvíle sužují psychické potíže a dle serveru iDnes se dodnes soudí o odškodné. 
  • Odpovědnost za nehodu soud přiřkl železničním posunovačům, kteří nezabrzdili všechny vagóny, ale pouze služební vůz. 
  • Ten neměl šanci celou soupravu udržet. Neřízené nákladní vozy s hmotností přes 100 tun během zhruba 5minutové cesty, částečně z kopce, nabraly až téměř stokilometrovou rychlost. 
  • Protijedoucí osobní vlak s hmotností 20 tun se s nimi potkal v zatáčce, náraz ho sešrotoval během mžiku. 
  • Jak v roce 2015 pro ČT24 uvedl soudní znalec Jiří Martínek, všichni aktéři už v kritické chvíli věděli, že se stane nějaké neštěstí. Neměli ale technické prostředky, aby tomu dokázali zabránit.

Jiný pohled nabízí Petr Šlegr, dopravní expert a ředitel Centra pro efektivní dopravu. Pro server Lidovky.cz řiká: „Za posledních 25 let se hodně investovalo do dálkového ovládání stanic. Oceňuji také, že se zvýšilo zabezpečení spousty přejezdů. Rezerva je ale třeba v kvalitnějším kamerovém systému, aby 100 km vzdálený dispečer měl dokonalý přehled o dění ve stanici. Dále se investovalo do různých zlepšení národních zabezpečovacích systémů, které řeší problém typu projetí červené, až nastane, místo aby mu zabránili. Místo těchto z mého pohledu slepých cest se měl rychleji zavádět kvalitnější evropský zabezpečovací systém ERTMS.“

„Došlo-li by v současné době mimořádně k ujetí vozidel proti jedoucímu vlaku, může výpravčí zastavit dotčený vlak použitím zařízení „generální stop“, které zastaví vlak na dálku nebo zavolá přímo strojvedoucímu dotčeného vlaku a zajistí zastavení vlaku. Vlak, pokud je to možné, začne couvat zpět, nebo dojde k urychlené evakuaci cestujících z vlaku. Další možností je odklonění soupravy na vedlejší kolej kde může dojít i k „plánovanému“ vykolejení tak, aby byly v první řadě zachráněny lidské životy. Dále je zde možnost mechanického zastavení tj., např. položením tzv. zarážek. Ale ani nejmodernější zabezpečovací zařízení nezaručí, že k mimořádným událostem nebude docházet, jelikož je zde lidský faktor,“ pokračuje Illiaš ze železniční správy.

„Pokud již k ujetí vozu dojde, mají všichni zúčastnění využít všech možností k jeho zastavení nebo alespoň ke zmírnění následků – použít zarážky, nasměrovat vozidlo na „slepou“ kolej, kontaktovat nebo zastavit protijedoucí vlak,“ potvrzuje Petr Šlegr a k problematice lidského faktoru dodává: „Záleží, jak mají dopravci (provozovatelé dráhy) nastaven systém vzdělávání, výcviku, interních kontrol, jaká je vůbec firemní kultura bezpečnosti atd. Špatná pro bezpečnost je rutina, a té může podlehnout zaměstnanec státního i soukromého dopravce. Platí, že nehoda není náhoda.“

Nyní by již varovat vlak šlo

„V současné době je zajištěna povinnost spojení mezi výpravčím (souhrnně zaměstnancem, který organizuje a řídí drážní dopravu v jemu přiděleném obvodu pozn.red.) a strojvedoucím, který řídí vlak. Od 15. ledna 2020 má dopravce povinnost mít vybavena hnací vozidla vlakovým rádiovým zařízením, které slouží právě k zajištění přímé komunikace mezi strojvedoucím a výpravčím na všech tratích, kde má provozovatel dráhy Správa železnic funkční traťovou část rádiového zařízení, nebo musí být zajištěno nouzové spojení mezi těmito zaměstnanci,“ vysvětluje tiskový mluvčí Správy železnic.

Následky tragické nehody u Krouny na Chrudimsku.

Následky tragické nehody u Krouny na Chrudimsku.

„Současně je také v informačním systému Správy železnic u každého vlaku uveden GSM (globální systém pro mobilní komunikaci pozn.red.) kontakt na strojvedoucího pro potřeby další komunikace. Zde ovšem záleží na kvalitě pokrytí signálem a také na zodpovědnosti dopravců při správném vyplňování těchto kontaktů do systému,“ uvádí Petr Nachtigall z Dopravní fakulty Jana Pernera.

Podobnou tezi formuluje i ředitel Centra pro efektivní dopravu Šlegr: „Bohužel stále existují tratě, kde není v celé délce pokrytí drážním rádiovým signálem a jsou tam i místa bez pokrytí běžným GSM - namátkou třeba trať mezi Rakovníkem a Louny - takže pokud by nějaké vozy ujely, tak ano, teoreticky se může taková tragédie zopakovat.“

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Tajemství zlatých adres. Pražská vila za půl miliardy je na prodej

Vila Na Zátorce 13 (Praha, 26. července 2020) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Mohutná, ale v rámci okolní zástavby celkem nenápadná cihlová stavba v srdci diplomatické čtvrti pražské Bubenče je...

Kůže je zrcadlem vnitřních chorob, říká lékař. Jaké nemoci může ukázat?

Petr Arenberger, kožní lékař a ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Vyrážka s pupínky, puchýřky i problémová pigmentová znaménka dokážou pěkně znepříjemnit život, ale mohou být také...

Jak se dělá byznys za miliardy. Agent Paska o přestupu Součka i dalších

Pavel Paska | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Jak se zrodil rekordní přestup záložníka Součka do Anglie? Kam asi tak půjde střelec Schick? Co očekává od zázračného...

Vyzkoušeno: Jak zabodovalo pokračovací mléko Little Steps 2 u našich nejmenších?
Vyzkoušeno: Jak zabodovalo pokračovací mléko Little Steps 2 u našich nejmenších?

Podívejte se, jak u maminek, které navštěvují eMimino, a hlavně u jejich dětí dopadl test pokračovací mléčné výživy Little Steps 2 od Nestlé Baby.