Dneškem počínaje rozpoutá se v Česku nová vlna wilsonománie.
Amerického divadelního režiséra a scénografa Roberta Wilsona dělí už jen pár dní od premiéry Věci Makropulos v Národním divadle. Ta se koná 18. 11., ale dnes se v Museu Kampa otevře výstava Světlo!, která představí nejenom jeho scénickou tvorbu, ale připomene i dalšího novátora - našeho Josefa Svobodu. Robert Wilson není v Česku poprvé, ba dokonce je jedním z nemnoha světových režisérů, kteří u nás inscenují opakovaně. S velkým ohlasem nastudoval v Národním divadle už v roce 2002 Janáčkovu operu Osud a letos Káťu Kabanovou téhož skladatele. Viděli jsme také jeho impozantní Žebráckou operu Bertolta Brechta z Berliner Ensemble a pamětníci si možná vzpomenou, že poprvé jsme se s Wilsonem potkali „naživo“ v roce 1994 v Divadle Archa, kdy berlínský Hebbel Theater přivezl inscenaci podle Gertrudy Steinové Doktor Faustus rozsvěcuje světla.
Robert Wilson patří k tvůrcům, kteří předkládají vysoce estetizovaný tvar a dokonalou výtvarnou kompozici - ostatně se není co divit, se scénografií studoval interiérovou architekturu. Například jeho Žebrácká opera byla dokonale vyladěný stroj, v němž každá součástka zapadá na milimetr přesně a také má detailně určeno, čemu slouží. Základem Wilsonových režií zůstává výtvarné pojetí, jež vzniká z minima dekorací, a jak je pro Wilsona typické, vše plasticky modeluje světelný design. Je to jakási chladná nádhera, která bere dech, lekce z vrcholného stylu, ale na druhé straně je to také divadlo, jež vzývá absolutní perfekci a je mu lehce odporné vycedit i trochu krve a potu.
Výstava v Museu Kampa, která se dnes otevírá, nese název Světlo! a propojuje dílo dvou skvělých divadelníků, kteří prosluli nejenom svými experimenty se světelnou scénografií. Autorem koncepce je architekt a scénograf Daniel Dvořák. Podle něj expozice zkoumá různé formy využití světla jako dramatického prvku, vizuální iluze a světelné hmoty. „Zatímco Svoboda pomocí světla vytvářel především příběhy a dramata, Wilson jím maluje uhrančivé scénické obrazy,“ soudí Dvořák. Vedle modelů nabídne výstava i kresby a skici obou tvůrců, velkoplošné promítání a dvě DVD projekce. Chybět nebudou ani židle, které jsou oblíbeným prvkem Wilsonových scénografií. V případě Josefa Svobody výstava mimo jiné nabídne i jeho jevištní návrhy pro Laternu magiku a v neposlední řadě připomene i jeho letošní nedožité devadesátiny.
Letos šestašedesátiletý Wilson začínal koncem 60. let. Využíval zkušeností z práce s mentálně postiženými dětmi a dospěl k unikátní divadelní formě, která zrušila konvenční vnímání času a pohybu. Spolupracoval i se skladatelem Philipem Glassem a výsledkem jejich setkání byla pětihodinová opera Einstein na pláži. V 80. letech vytvořil řadu zajímavých inscenací v různých zemích Evropy i světa, například historickou koláž Občanské války, která byla uvedena i na olympiádě v Los Angeles v roce 1984. Jeho očekávaná inscenace Čapkova dramatu v Národním divadle opět přivede na jeviště nestárnoucí divu a režisérovu oblíbenou herečku Soňu Červenou. Výstava na Kampě je pozoruhodná i tím, že ji iniciovala privátní společnost Bohemian Heritage Fund Pavla Smutného, který je též mecenášem celého projektu.
Světlo! (Light up the Lights!) Museum Kampa, denně 10-18 hod., do 6. 2.
Wilson patří k tvůrcům, kteří předkládají vysoce estetizovaný tvar a dokonalou výtvarnou kompozici - není se co divit, se scénografií studoval i interiérovou architekturu
