Bruselská touha po moci založené na přerozdělování se v Česku spojila s relikty socialistického uvažování do úžasného jevu: dotace. Chceme dotace na silnice, na Grand Prix, na česnek, na byty i na žádost o dotace. Dotace říká, člověče, nestarej se, já ti pomohu.
Proč bys měl o sobě obtížně rozhodovat sám, já ti to usnadním, jsem dotace. Odkud asi peníze na dotace pocházejí? Neotřásá se žádný oslíček, ale daňoví poplatníci. Brusel i stát dávají jen z daní. Jediným zázračným měšcem jsou jen emisní povolenky podle Kjótského protokolu, které Češi prodali Japoncům a za utržené peníze si zateplují byty.
V Česku je 4,6 milionu bytů. Dotaci na zateplení získá 77 tisíc z nich. Díky tomu ušetří na vytápění. Místo padesáti zaplatí třeba jen čtyřicet tisíc za rok.
Pozor, není tahle úspora sama o sobě impulzem, dotací? Kdo chce začít šetřit, může si nechat byt zateplit i bez dotací. Jde přece o úsporu jeho peněz.
Proč by měl do jeho kasičky přispívat Pepík z Písku nebo Akira z Tokia?
