Snazší kácení stromů, zmírnění požadavků na čistotu ovzduší a odpadních vod. Tak vypadají důsledky některých z téměř stovky možných úprav v zákonech. Protestují proti nim vědci i ekologické organizace. (Podrobněji v příloze Věda a výzkum z 25. května.)
„Snaha o změkčení emisních limitů je strašidelná,“ kritizuje jeden z návrhů Radim Šrám, předseda Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR. Připomíná, že například Severomoravský kraj je místem s nejvíce znečištěným ovzduším v celé unii. „I kdyby stávající emisní limity dodržovaly všechny tamní podniky, jejich soustředění do jednoho místa je tak silné, že bude škodlivin ve vzduchu stále hodně,“ říká Radim Šrám. Změkčení limitů by situaci ještě zhoršilo.
A kde mohou navrhované změny uškodit nejvíce? „Jako nejvýznamnější se jeví zásahy do krajiny, které povedou k častějším povodním. Znečištění ovzduší nevypadá na první pohled tak dramaticky, jenže na lidském zdraví se odrazí ještě za dvacet let,“ upozorňuje Radim Šrám. Vadí mu, že to úředníci a politici neberou v úvahu a rozhodují pouze v horizontu jednoho volebního období. Vůbec podle něj také nezohledňují náklady na zvýšenou zdravotní péči v souvislosti s větším znečištěním prostředí.
Náměstek ministra průmyslu a obchodu Erik Geuss si od změn slibuje kromě úspor také méně administrativy pro podnikatele.
O tom, kolik návrhů nakonec uspěje, se bude rozhodovat patrně až v létě. „Dostali jsme od vlády za úkol vytvořit meziresortní komisi, která posoudí dopady navrhovaných změn na přírodu a lidské zdraví,“ říká mluvčí ministerstva životního prostředí Jarmila Krebsová. Komise by měla začít pracovat do konce června.