Takovýchto důmyslných kamer, které pomáhají lékařům u onkologických pacientů určit další postup, je v Česku sedmnáct. V některých nemocnicích je ale neumějí využít naplno a přístroje za desítky až více než sto milionů korun tam často leží ladem.
Ministr odvolal ředitelku Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Chyby prý souvisí se škodou za desítky milionů |
Podle údajů z Národního registru hrazených zdravotních služeb loni vyšetřili hned v pěti z celkových čtrnácti Center pozitronové emisní tomografie, jež těmito přístroji disponují, v průměru méně než pět pacientů za jeden pracovní den. A to je málo – optimálních je zhruba 15 pacientů.
„Není možné, abychom měli špičkovou technologii v komplexních centrech a z neznámých důvodů ji nevyužívali dostatečně,“ řekl LN profesor Vlastimil Válek, přednosta radiologické kliniky brněnské fakultní nemocnice.
Navíc se ukázalo, že pracoviště mají pro tato vyšetření různé indikace – pacientovi s určitým typem rakoviny ho někde udělají a jinde ne. „Není pro to žádné logické vysvětlení, takže se snažíme zjistit, proč to tak je a zda jsou to objektivní důvody, nebo zda je za tím neznalost,“ dodal Válek.
Odborníci se nyní také snaží ověřit, zda údaje z národního registru odpovídají realitě, protože jsou alarmující. „Koupit přístroj, který není využívaný, je pro mě absurdní záležitost. Jestliže dělá dvě vyšetření denně, tak to ztrácí smysl a nechápu, jak je to možné,“ diví se profesor Julius Špičák z IKEM a místopředseda zdravotního výboru Sněmovny za ANO.
Přístrojová komise ministerstva zdravotnictví by proto podle Válka neměla povolovat nákup dalších kamer. Cílem je lépe využívat ty současné. A vzniknout má i doporučený klinický postup pro vyšetření. Ten jasně určí, které pacienty a s jakou diagnózou má lékař poslat „do tunelu“.
