Politolog Bohumil Doležal pokládá „vykroužkování“ některých politiků za naprosté pohrdání politikou a politiky (Volby: den poté, LN 31. května). Občany, kteří se rozhodli naši politiku neignorovat, přestože je rozčiluje a rozesmutňuje, kteří se dokonce vzepjali k pozitivní aktivitě, nazval ignoranty.
Politologie se zabývá politickými jevy a zkoumáním praktického uplatňování politické moci, což je velmi přínosné pro politiky, média a všechny, kteří chtějí pochopit, jak politika funguje. Co ale politologie v praxi přináší voliči, když politika nefunguje?
Možná by měl politolog vystrčit hlavu ze škatulky své profese a nahlédnout na věc z širší perspektivy. Začít pod touto jinou optikou zkoumat místo teorie demokracie její reálné fungování. Demokracie stojí na principu, že zdrojem moci je lid. V zastupitelské demokracii si lid volí poslance a poslanecký slib zavazuje zvolené, aby svůj mandát „vykonávali v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí“. Do jaké míry je toto v Česku praktikováno v reálu, ví každý politický ne-ignorant a tuší většina voličů.
Šanci novým, zpětnou vazbu starým Domnívat se, že svobodným výběrem politické strany je nám demokracie zaručena, by bylo naivní. Teprve svobodný výběr poslanců znamená zastupitelskou demokracii. Proč jsou tedy kandidující lidé děleni na volitelné a nevolitelné? Stranické sekretariáty mají jistě nárok někoho doporučit. Už jen to je zvýhodnění. Proč by ale tito lidé měli mít rovnou reservé na místa ve sněmovně? Pokud jsou to kvalitní lidé a politici, voliči jim mandáty dají i bez rezervací.
Iniciativa Defenestrace 2010 nechtěla spasit ve dvou dnech celou naši politiku. Přišla zkrátka s konstruktivním nápadem, jak pomocí pěti a více procent preferenčních hlasů pro kandidáty na nevolitelných místech - jediného nástroje, který nám byl dán - projevit svůj názor. Jak dát šanci novým politikům a současně zpětnou vazbu těm starým. Jak poučit strany a kandidáty o zodpovědnosti při sestavování kandidátek a „nechávání se na ně napsat“. Jak společně vyjádřit zájem o politiku a protest proti podvodům všeho druhu v ní. Jak to udělat bez krve, beze zbraní, a dokonce i bez hnoje. Co zatím udělali politologové?
O autorovi| Cecílie Jílková, scenáristka a publicistka