BRNO Ani po desítkách let historici a vědci nedokázali zjistit, jak starý je brněnský drak. Podle jedné z verzí slaví 400. výročí. Odborníci se ale shodují, že i když je krokodýl zavěšený v průchodu Staré radnice unikátní, tím původním brněnským drakem rozhodně není.
Pokud by měly pravdu informace o letošním výročí, pak draka Brno získalo v roce 1608 zásluhou tehdejšího arcivévody a pozdějšího císaře Matyáše. Původně bylo zvíře vystaveno v dnešní Redutě, a když ho Matyáš Brnu daroval, pověsili je radní do průjezdu radnice. „Tak starý ale není. Čas si netroufám odhadnout, ale je mnohem mladší,“ konstatoval Mojmír Vlašín. Ten v roce 1992 dělal na brněnského draka znalecký posudek, aby se po staletích dostal do inventáře města, kde do té doby nebyl. Tehdy odhadl cenu na 42 500 korun. „Celkem 511 centimetrů dlouhý krokodýl nilský, jímž náš drak ve skutečnosti je, se v takové délce nachází jen ve velmi málo zoo,“ míní. Dodal však, že mu tehdy chyběl kus ocasu, bylo potřeba doplnit osm prstů a opravit 17 poškozených zubů, většinou již navíc umělých. To, co visí v průjezdu, pochází z Afriky Paradoxně někteří historici hovoří o drakovi jako o amazonském aligátorovi. To ale zoologové odmítají. „Podle mne jde o krokodýla nilského. Ti mají na rozdíl od aligátorů baculatější, širší hlavu,“ domnívá se šéf chovatelského úseku brněnské zoo Petr Číhal. Vodítkem by mohlo být i postavení zubů při skusu. To však nelze použít, protože brněnský drak děsí turisty otevřenou tlamou.
Původ draka klade do roku 1608 i deska v jeho blízkosti. Historici však našli i další zmínky, a to dokonce mnohem starší. V městských účtech. „Drak byl v dubnu 1578 zbaven červů a za rok se musela procedura opakovat,“ popsala v roce 1992 nejnovější zjištění historička Irena Hrabětová ve sborníku Forum Brunense. Další opravy pocházejí z jara 1585 a kromě odčervení zahrnovaly i vysoušení a vykuřování. Původ draka ale příliš neobjasňují. A stejně těžko lze najít i údaj, kolikrát a kdy se samotný „drak“ v průjezdu měnil. A to se podle některých zdrojů na ohledání těla podílel i slavný zoolog Alfred Brehm, který v polovině 19. století určil stáří krokodýla na 200 let.
Brněnský drak pochází od nás, chlubí se v Trutnově Existuje několik variant, jak Brno k drakovi přišlo. První mluví o daru městu - a to jak od Matyáše, tak například od trutnovské radnice či benátských kupců (a mnohdy právě zprostředkovaně přes Matyáše). Historik Řehoř Wolný v roce 1836 naznačoval, že do Brna mohli draka přivézt italští kupci, ale důkaz pro to neměl. „Musíme přemýšlet i nad tím, zda se bavit o drakovi z hlediska jeho fyzické podstaty, nebo o pověsti,“ připomíná historička Milena Flodrová.
I pověsti datují draka i okolnosti jeho zabití do různých období. Shodují se, že se u Brna objevil drak, ohrožoval lidi a přelstil ho až muž, který mu dal nehašené vápno zašité do zvířecí kůže. Drak se napil, vápno se začalo hasit a on pukl. Druhá verze popisuje, jak kolem roku 1006 zabili draka v Trutnově a dostali za to městský znak. Už mrtvého ho dovezli do Brna, kde kníže Oldřich pořádal zemský sněm.
Historici připouštějí, že objasnit původ brněnského draka, ať už jako pověsti, či toho na radnici, se zřejmě jednoznačně nepodaří. Jisté alespoň je, že ten v průjezdu vydrží. „Pokud je dobře vypreparovaný, aby ho nemohli napadnout biologičtí škůdci, vydrží podobné exempláře velmi dlouho. Pravda je, že obvykle bývají umístěny v muzeích, a ne na čerstvém vzduchu,“ míní zoolog Číhal.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
