Pátek 21. ledna 2022, svátek má Běla
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Dramatikova cesta tam a zase zpátky

Česko

V Odcházení Václav Havel vyšel ze své dosavadní tvorby i z klasických divadelní děl.

Zatímco hrdina první Havlovy nastudované hry Hugo Pludek do veřejného života teprve vstupuje, dr. Vilém Rieger, protagonista Odcházení, z něj má právě vystoupit. Dělí je čtyřiačtyřicet let, během nichž se měnil nejen dramatikův pohled na téma moci, ale i jeho přístup k postavě: v Zahradní slavnosti se od ní distancoval, na sklonku 60. let se do ní začal projektovat, v 80. letech toto „spojení“ problematizoval. Ačkoliv má bývalý kancléř Rieger s Havlem společnou zkušenost z vysoké politiky, je to již intelektuál demoralizovaný, který navzdory dobrým úmyslům jedná ve floskulích čili bezobsažně. A právě dobré úmysly jej zpočátku dělí od jeho následovníka Vlastíka Kleina.

Riegera zastihujeme - pro Havla příznačně - v krizi: ještě se nevyrovnal s odchodem z funkce ani z vládní vily, a už musí hájit svou politickou minulost a hledat východiska do budoucnosti. Nechá se ovládat ženami, vedle matky především dlouholetou partnerkou Irenou a jí podřízenou přítelkyní Monikou, ale dcerám, které chtějí, aby sepsal závěť v jejich prospěch, nepodlehne. Kleinovu vládu zprvu podpořit nehodlá, avšak po policejním špehování se rozhodne pro místo poradce u tajemníka svého bývalého tajemníka, který se mezitím u Kleina vyšvihl. Jeho názor, že člověk na takovém postu má v politice vlastně největší vliv, je nejskeptičtějším momentem hry. Havel tak proces rozpadu (Riegerovy) identity vylíčil proti dřívějším dramatům v pokročilejší fázi, neboť člověku tu k žití vystačí pouhý povrch: rodinu nahradil stereotyp, politiku držení se u moci, hodnoty fráze, přirozenost kosmetické úpravy a cit erotická pletka s mladou (a falešnou) obdivovatelkou.

V Odcházení se zrcadlí Čechovův Višňový sad a Shakespearův Král Lear. Paralela krásného ruského sadu, který jako cosi starého musí ustoupit novým, komerčním poměrům, se sadem vládním symbolizuje nastupující moc, jež zemi bez skrupulí ničí a tuneluje. Learovu rozdělení království potomkům, kteří pak krále prohlásí za blázna, zas odpovídá Riegerovo „zešílení“ neboli odvržení dobrých úmyslů a vstup do Kleinových služeb. Krize je tak nakonec překonána tím, že konzum nahradí morálku (z toho důvodu jsou už komentáře autora sdělované z reproduktoru zbytečné).

Ať už stál Václav Havel jako autor v systému, nebo mimo něj, vždy jej zobrazoval trefně. To platí i pro Odcházení. Obraz společnosti, který tato hra předkládá, svědčí nejen o jeho návratu jako dramatika, ale bohužel i proti nám, kteří takovou společnost tvoříme.

Pro knihu hlasovali Vráťa Brabenec, František Fröhlich, Dagmar Hochová, Josef Jařab, Iva Pecháčková, Milan Slavický a Peter Zajac. Článek Jany Machalické přinesly LN 10. 11. 2007.

***

3. až 4. místo

Odcházení

Václav Havel Vydala Respekt Publishing, Praha 2007.

90 stran.

Autor:

ANALÝZA: Tři důvody, proč Rusko vpadne na Ukrajinu. A tři další, proč ne

Premium Copak se asi odehrává v hlavě Vladimira Putina? To je otázka, kterou dnes řeší celý svět. Ruský prezident rozehrál...

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nevěra dříve či později vztah zničí. A není cesty zpět, říká filmařka Sedláčková

Premium Vede doslova dvojí život ve dvou zemích. Ve Francii pracuje Andrea Sedláčková především jako střihačka filmů, u nás...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Mohlo by vás zajímat