Dřevěná rozhledna může vypadat v pořádku, i když uvnitř hnije, varuje technik

Pozornost k dřevěným rozhlednám přitáhlo zřícení Trianglu u Markvartic, kde se zranilo osm dětí a starší dívka. Vy jste odborník na stavební konstrukce a dřevostavby, co tedy musíte sledovat a posuzovat, aby k něčemu takovému nedocházelo?
Zvláště v případě těch exteriérových staveb je to hodně individuální, protože záleží na mnoha aspektech –⁠ na typu konstrukce, typu spojů, lokalitě a dřevině. Kritérií, které se musí brát v úvahu, je skutečně hodně. A věci, které mohou na první pohled vypadat zdravě, ve skutečnosti úplně zdravé být nemusí.

Konkrétně o Trianglu neznám podrobnosti, ale podle dostupných informací roli hrálo přetížení. Navíc podle fotografií, které jsem viděl, byla v nosné konstrukci i skrytá hniloba. To je v případě exteriérových staveb častý případ. Dřevo na povrchu relativně dobře osychá, ale pokud jsou v něm nějaké defekty, například výsušné trhliny, může voda do konstrukce zatékat. Uvnitř dřeva pak má omezené možnosti, jak vysychat. A právě tam může vznikat hniloba, a tudíž pevnostní degradace materiálu.

Jak samotná kontrola dřevostavby probíhá?
Jednotný postup není. Záleží na tom, jestli ke stavbě existuje nějaká dokumentace, jestli existují nějaká konstrukční řešení daných spojů. Pokud ne, tak se vše musí posuzovat přímo na místě, případně podpořit předpoklady měřením. V tomhle případě se dělají sondy, kdy se měří vlhkost v jednotlivých vrstvách konstrukce. Pokud se zjistí, že je uvnitř vlhkost vyšší, tak se v sondách pokračuje a zjišťuje se, jestli není dřevo degradované zevnitř.

Je posuzování dřevěných rozhleden v něčem specifické? Liší se třeba od mostů?
Řekl bych, že rozhledny a mosty jsou hodně podobné. Konstrukce je do určité míry samozřejmě odlišná, ale stav konstrukce je obdobný. Skrz spoje či výsušných trhlin může do konstrukce vnikat voda. A je v podstatě jedno, jestli je to rozhledna nebo lávka.

Měření je v případě rozhleden je to složitější. Protože jsou vyšší, musí se přístupnost konstrukce zajistit například prostřednictvím plošiny, aby se mohla prohlédnout nejenom zevnitř, ale ze všech stran.

U lávek pak asi nejvíc trpí podélníky, na kterých je uchycena mostovka. Záleží na tom, jak je konstrukčně zajištěno, aby do této části voda nějakým způsobem nevnikala. Důležité také je, kdo tu lávku dělal, jaké s tím má zkušenosti a jak se provádí průběžná údržba. To je zejména u lávek důležité, protože zde hraje roli také povětrnost, spadané listí... Měly by se také čistit, protože nečistoty jsou zdrojem vlhkosti, a konstrukce by tak mohla být napadená.

Nejnamáhanější je jihozápadní strana

Jak moc může stav rozhleden ovlivnit počasí?
Některé stavby nejsou jenom z nosného rostlého dřeva, ale třeba z lepeného lamelového dřeva. A i tato část konstrukce podléhá sesychání a bobtnání. Když konstrukce nabere vlhkost, tak ji v momentě, kdy začne svítit slunce, musí nějak vydávat. To ale může způsobovat právě výsušné trhliny na povrchu.

Nejnamáhavější část, ať už u lávek nebo rozhleden, je jihozápadní strana. Ta je nejvíce vystavena teplotním rozdílům, a tudíž i vlhkosti materiálu. V těchto částech konstrukce je vlhkost průměrně vyšší. Ale je to individuální, skutečně záleží na lokalitě. Například jaká část je v lese, v porostu, ve stínu, na kopci...

Kolik dřevěných rozhleden přístupných veřejnosti jste třeba minulý rok posoudili?
Přímo na vyžádání provozovatele jsme vloni dělali posudky na dvě rozhledny a asi tři lávky. Jinak když zjistíme stav konstrukcí, navrhujeme i konkrétní opatření, jak prodloužit jejich životnost. Tuto činnost jsme nabízeli například starostům, kteří mají dané objekty často ve správě a nám je jasné, že je pro ně těžké stav konstrukce posoudit. Loni jsme tedy dělali asi pět posudků a od té doby usilujeme o to, aby se prověřoval stav konstrukcí, protože to vidíme jako určitý problém.

Uzavření nezávisí jen na posudcích

Rozhlednu Triangl u Markvartic jste neprověřovali?
Ne, ta nebyla předmětem našeho zkoumání.

Čím podle vás mohou být podobné nehody způsobené?
V tomhle případě by to byly pouze dohady, ale v případech selhání konstrukcí často hraje roli více činitelů dohromady. Když se sejdou, může to bohužel mít tento výsledek. Provozovatel navíc nikdy nemá záruku, že návštěvníci budou respektovat návštěvní řád. Proto si myslím, že je důležité sledovat aktuální stav konstrukcí, protože lze předpokládat, že mohou být přetížené.

Pokud rozhlednu však prověřujete a je vyhodnocena jako nebezpečná, co se děje dál?
Tohle nemusí nutně záviset jenom na nás. Hodně záleží na tom, jak k tomu přistoupí provozovatel a jako vyhodnotí stav konstrukce. My pouze nabízíme službu, že to umíme posoudit a podpořit posudek měřením, případně stanovením rozsahu napadení konstrukce či jaká dřevokazná houba ji napadla.

Takže sice můžete dát nějaké vyjádření, ale zda bude fungovat rozhledna pro veřejnost, záleží na poskytovateli?
Přesně tak. Když tam je nějaké zjištění, upozorníme, jaké kroky by se měly podniknout. Na základě protokolů, které zpracujeme, pak víme, jaký je rozsah toho poškození a jestli je bezpečné stavbu provozovat nebo ne. Ale žádnou zátěžovou zkoušku určitě neděláme. Je to postaveno pouze na měření konstrukce jako takové a na vyhodnocení vad.

Kdo maximální nosnost rozhledny určuje?
To vychází zejména z eurokódů (jednotných evropských technických norem, pozn. red.) a statických výpočtů.