HŘENSKO Obří hotely podél Labe, jejichž zahrádky se dotýkají řeky. Tak ukazují Hřensko, vstupní bránu do národního parku České Švýcarsko, fotografie z první poloviny minulého století.
Velkou ránu zasadili městu za války Němci, když část hotelů zbourali a místo nich postavili podél řeky silnici do lázní Bad Schandau a dále do Drážďan.
Za komunismu ale Hřensko chytilo druhý dech. Po celý rok sem mířily autobusy plné školáků a odborářů. České Švýcarsko navštívila – třeba i povinně – většina Čechoslováků. Po roce 1989 přichází zlom, dovolená v Česku není atraktivní. Velké hotely začínají chátrat, podnikatelé po prvotním nadšení odcházejí. A dech Hřensku vyrazily i povodně.
Povodí Ohře i ministerstvo životního prostředí sice situaci nejníže položeného místa v Česku řeší dlouhodobě, ale moc zbraní nemají. Nejambicióznějším plánem byl protipovodňový systém za devadesát milionů. „Projekt jsme ale vyhodnotili jako neefektivní, jeho vybudování by stálo víc, než je hodnota ochráněného majetku,“ říká mluvčí povodí Jan Svejkovský. Systém například počítal s vybudováním přečerpávací stanice. „Oblast okolo Hřenska je opravdu z hlediska povodní, ale i skalních sesuvů problematická,“ dodává Michaela Jendeková z ministerstva.
Padající skály nad Hřenskem už ale resort začal řešit. Minulý pátek vybral společnost AZ Sanace, která za pět milionů z rozpočtu ministerstva odstraní zhruba 500 tun nebezpečného masivu nad cestou. Ústecký kraj by pak měl připravit projekt celkového zajištění padajících pískovcových skal na cestu.
