Žalobce Petr Jirát, který dosáhl trestu pro Davida Ratha i Ivanu Salačovou, to označil za největší efekt kauzy Rath. Slánská podnikatelka se přiznala a policii výrazně pomohla s důkazy, od soudu proto letos na jaře odešla s podmínkou. Díky ní se teď podle státního zástupce obžalovaní předhánějí, kdo promluví a získá tak status spolupracujícího obviněného.
Jirát po rozsudku: Díky kauze Rath se zločinci předhánějí, kdo promluví dřív |
Jirátův postřeh aktuálně nelze podložit přesnými čísly. Chybí totiž povinnost upozornit na využití čtyři roky starého nástroje ve statistikách. Leccos ovšem ilustruje analýza Nejvyššího státního zastupitelství z loňského podzimu, která ukazuje nárůst zájmu spolupracovat při vyšetřování.
SPOLUPRACUJÍCÍ OBVINĚNÝPojem spolupracujícího obviněného zná legislativa od roku 2010, ale teprve předloňská novela jej umožnila v plné míře používat. Soudci totiž nyní mají povinnost ukládat spolupracujícím obviněným tresty pod dolní hranicí sazby nebo od potrestání upustit úplně. |
„Z informací zjištěných ad hoc z nižších státních zastupitelství vyplynulo, že od účinnosti právní úpravy umožňující tento institut do srpna 2014 (tedy za necelé čtyři roky) figuroval spolupracující obviněný minimálně v 43 trestních věcech a využilo ho 48 obviněných,“ uvedl pro server Lidovky.cz mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý. Podle dokumentu nelze očekávat, že číslo příliš poroste. „Institut spolupracujícího obviněného přichází v úvahu jen u pachatelů, kteří splní poměrně přísné podmínky pro takové označení v obžalobě,“ upozorňuje.
Jednoznačně největší chuť spolupracovat mají pachatelé drogových deliktů. „Tvoří téměř polovinu všech věcí. V těsném závěsu za sebou následovala majetková kriminalita, daňová kriminalita a násilná kriminalita, poté korupce a zbytková kategorie ostatní trestné činnosti,“ píše se v analýze.
Závěry žalobců potvrzuje i Tomáš Kubík, náměstek ředitele protidrogové centrály pro výkon a trestní řízení. „Byli jsme jedni z prvních, kdo to zkoušel a ukázalo se, že drogová trestná činnost je k tomu ideální. Je u ní poměrně velký prvek organizovanosti a velký počet pachatelů, kterým hrozí vysoké tresty, až 18 let. Ti lidé si to spočítají a ukazuje se to jako skvělý prostředek ke zdůkaznění situace,“ pochvaluje si.
Podle něj institut využily desítky drogových delikventů, kteří mimo jiné pomohli rozkrýt drogové gangy. „Když například víme, že se někdy sešli, spolupracující obviněný nám popíše dění na schůzce. To jsou kvalitní důkazy vedoucí k pravomocnému odsouzení,“ vysvětluje Kubík.
Pervitin (ilustrační foto)
Mluví podle něj i cizinci, kteří dříve mlčeli. „Jedná se o etnika jako osoby z bývalé Jugoslávie. Měli jsme případy, kdy i oni tento institut využili,“ upozorňuje náměstek.
Zda se „efekt Salačová“ týká i případů dozorovaných pražským vrchním státním zastupitelstvím, nechtěla jeho šéfka Lenka Bradáčová přiblížit. „V aktuálních kauzách důkazní prostředky nekomentujeme,“ uvedla pouze. V lednu 2014 však serveru Lidovky.cz řekla, že záleží na tom, jestli Salačová dostane výrazně nižší trest. A to se také letos na jaře stalo.
Konkrétní nebyl ani olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan. „Využívání uvedeného institutu je odvislé od konkrétní situace a VSZ v Olomouci ho využívá v poslední době u daňové trestné činnosti,“ sdělil Ištvan serveru Lidovky.cz.
Efekt Salačová. Podezřelí chtějí nižší tresty, spolupracují s vyšetřovateli |
Vedle Salačové je výmluvný také případ ostravské dealerky kokainu. Usvědčila komplice, dostala nejprve čtyři a půl roku, zatímco ostatní odešli ze soudní síně s dvanáctiletými tresty. Vrchní soud, kam se odvolala, jí nakonec trest ještě o rok a půl snížil.
Jak ale upozorňuje analýza, motivaci zločinců spolupracovat značně snižuje strach. „Počet případů aplikace spolupracujícího obviněného bude omezován rovněž obavou na straně pachatelů jako potencionálních zájemců, že v důsledku projevené ochoty rozkrýt zločineckou strukturu a sdělit významné skutečnosti o tzv. velkých rybách, bude následovat tvrdá odplata vůči nim,“ upozorňuje.
Pojem spolupracujícího obviněného se objevil v roce 2010. Až novela z roku 2012 jej umožnila v plné míře používat. Soudci díky ní mají povinnost ukládat spolupracujícím obviněným tresty pod dolní hranicí sazby nebo od potrestání upustit úplně.
Pachatelé se výměnou za to musí přiznat k trestné činnosti a vyšetřovatelům poskytnout nová svědectví či důkazy a posunout tak vyšetřování ke zdárnému konci. Svoji Salačovou má například i lobbista Ivo Rittig a jeho právníci. V kauze Oleo Chemical přiznal státní zástupce status spolupracujícího obviněného ekonomovi Jaroslavu Kubiskovi. (ČTĚTE VÍCE)
