Mezi školáky v Brně koluje nejvíce drog v lokalitách označovaných za sociálně vyloučené. Tam, kde žijí převážně Romové. Mezi školáky se v těchto místech vrátilo do módy čichání toluenu, zjistil průzkum zadaný Agenturou pro sociální začlenění a brněnským magistrátem. "Toluen se na rozdíl od marihuany, cigaret a alkoholu stal typickým pro konkrétní skupiny dětí a pro konkrétní školy. Většinou právě ve čtvrtích s lidmi ve špatné sociální situaci," cituje předsedkyně brněnského výboru pro národnostní menšiny Kateřina Dubská.
Školáci však nemají problém dostat se i k jiným drogám. Někdy je dostávají od přátel či příbuzných, jindy od dealerů. "Na ulici vás normálně zastaví lidi a nabídnou vám drogy. A vy buď vezmete, nebo ne," přiznávali ve výzkumu, jehož základní teze mají LN k dispozici.
Právě toluen však prohlubuje odstup mezi většinovou společností a Romy – ostatně sami školáci mu říkají "droga hloupých". A největší zastoupení jeho dětských uživatelů bylo mezi těmi dospívajícími, kteří přiznali, že jejich rodiče užívají romská slova. "To tady čichá kdekdo, hezky to voní," prohlásil včera dopoledne jeden z chlapců v okolí Bratislavské ulice. Na dotaz, proč není ve škole, odpověděl, že to nemá co koho zajímat.
Podle Jindřicha Vobořila ze sdružení Podané ruce přitom není
'Test' drogŠkoláci i kreslili, jak drogy vypadají V brněnském průzkumu v sociálně problémových lokalitách vyplňovalo dotazníky 117 žáků druhého stupně ZŠ ve věku od dvanácti do sedmnácti let. Organizátoři výzkumu různými způsoby ověřovali, zda děti odpovídaly pravdivě – například je nechali malovat typickou podobu některých drog. Školáci kreslili u marihuany listy či cigarety, u pervitinu tablety či u toluenu plechovky a hadry. Nejvíce jich znalo marihuanu (75 procent), nejméně (16 procent) heroin. Autoři tvrdí, že většina odpovědí byla věrohodná. |
Stav však utužuje spojení mezi těmi, kdo drogu mají – školáci si sami mezi sebou řeknou, kam jít a kde je možné ji získat. "Někteří mladí již sami dealují mezi svými kamarády. Konečně, drogy jsou dostupné ve věznicích, natož v normální komunitě," podotkl expert. "Žáci, kteří vyplňovali dotazníky, měli opakovaně velký přehled o místech, kde lze drogy získat. Často doplňovali komentáře o snadném přístupu k drogám a poznámky o jejich všudypřítomnosti," potvrdila Dubská. Zkušenost s čicháním toluenu, ředidla či lepidla obsahujícího těkavé látky uvedla v průzkumu téměř desetina školáků, často už školáci v první třídě, ve velkém pak v pubertálním věku. "Zatím jsme se zaměřili na sociálně vyloučené lokality, porovnání je jen ze zkušeností. Chtěli bychom ale ověřit, zda podobná praxe nenastává i v ostatních školách mimo sociálně vyloučené oblasti," dodala Dubská. Zamezit negativním trendům by měl ojedinělý projekt, na němž se společně budou podílet romské organizace a sdružení Podané ruce.
Pokud jim někdo nabídne marihuanu, většina starších školáků podle průzkumu nedokáže odmítnout. Marihuanu kouřila podle odpovědí více než třetina dospívajících respondentů. Obvykle šlo o děti, které už za sebou také měly zkušenost s cigaretami i alkoholem, a to i úplnou opilostí. Některé děti ještě na základní škole stihnout experimentovat i s konzumací heroinu, pervitinu a extáze.
První experimentování s drogou průměrně začíná ve třinácti letech. Tam, kde je prostředí benevolentní k "povoleným drogám", snadněji nastupují i ty další. "Není výjimečné potkat romské děti s cigaretou na ulici, nemají žádnou potřebu se skrývat. Navíc se tu začíná objevovat už druhá generace uživatelů drog, pokud brali nebo berou rodiče, děti pokračují. Podobný trend je již déle patrný v západních zemích, kde dorůstá už třetí generace," upozornil Vobořil. Na druhé straně však výzkum poukázal i na strach dětí z rodičů, pokud se týká užití tvrdých drog.
