Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

Drsné probuzení v neznámém prostoru

Česko

Za filozofickou fikci považuje své texty Bernard Weber, jehož hru Vyvolení v české premiéře uvede za autorovy účasti dnes večer pražské Divadlo Kalich.

PRAHA Lenka Vlasáková a Michal Dlouhý jsou interprety černé komedie Vyvolení, v níž si Bernard Weber, autor mnoha knižních bestselerů, vtipně pohrává s tématem vztahů v moderním světě. V překladu Julka Neumanna ji nastudovala Kateřina Iváková. Její dnešní premiéra je prvním uvedením hry mimo autorovu rodnou Francii.

Vědce Raoula Méliese (Michal Dlouhý) a krotitelku lvů Samanthu Baldini (Lenka Vlasáková) od sebe dělí snad všechno na světě. Jednoho dne se spolu probudí v neznámém prostoru ne nepodobném teráriu. Nečekané poznání drsné reality, ve které se ocitli, a vědomí společného osudu by jim mělo pomoci otevřít nejskrytější komnaty jejich duší i nahlédnout lidstvo z jiné, mimozemské perspektivy... „Oba hrdinové překonají vzájemný odpor a teprve potom mohou být konfrontováni s neznámým světem plným zkoušek,“ komentuje Bernard Weber situaci postav své hry.

Nos amis les humains / Vyvolení (2004) jsou Weberovým prvním dramatickým pokusem. Hra vznikla podle stejnojmenné knihy a skoro rok byla na repertoáru divadla Comédie Bastille v Paříži. V roce 2007 ji zfilmoval režisér Claude Lelouche (Nos amis les Terriens).

Z novináře autor bestselerů Bernard Weber kdysi zanechal studií práv, aby se mohl věnovat žurnalistice; živil se jako volný novinář a několik let přispíval do vědecké rubriky časopisu Le Nouvel Observateur. V osmdesátých letech začal psát svůj proslulý román Mravenci (česky vydal Knižní klub 2005). Než se kniha dočkala vydání, autor ji mnohokrát přepracoval (dokonce si doma nainstaloval umělé mraveniště, aby mohl každodenní život a válečná tažení svých drobných hrdinů lépe pozorovat). K příběhu nakonec připojil dvě pokračování, Den mravenců (Knižní klub 2006) a Revoluci mravenců a připsal naučné dílo - Tajnou knihu mravenců. Také další spisovatelovy prózy se pohybují na hraně mezi uměleckou a vědeckou fikcí; námětově pak těží například z bizarních okolností posmrtného života, z oblasti psychoanalýzy a hypnózy či výzkumu mozku. Všechny se staly bestselery a byly přeloženy do více než třiceti jazyků.

Autor: